Na Malém náměstí, v místě dnešního domu U Richtrů čp. 459/11 (o němž jsme si povídali minulý týden v souvislosti s první telefonní centrálou), byla první zástavba již ve 13. století. Později tu vyrostly dva domy, spojené v jeden objekt počátkem 18. století. 

Dům U Mouřenínů (Vlčehrdlovský) „hlídal“ svatováclavskou korunu

Od roku 1353 v něm byla lékárna, jeho zadní část odprodal majitel pro zřízení fary kostela sv. Michaela, a roku 1416 byl v přední části otevřen – dnešním jazykem řečeno – hotel pro cizince. 

Když kolem tohoto domu procházel 22. března 1577 smuteční průvod Maxmiliána II., v němž byla nesena mj. svatováclavská koruna, vypukla v jednu chvíli panika. Lidé se totiž začali prát o rozhazované drobné mince, a účastníci průvodu se z obavy z přepadení poschovávali po okolních domech.

Na náměstí zůstal spolu s rakví jen nebožtíkův syn Rudolf II., obklopený stráží. A než se situace uklidnila, držel v průchodu domu tři hodiny korunu pod pláštěm nejvyšší purkrabí Vilém z Rožmberka (*1535—†1592). 

Dům Hedvikovský (U Modrého jelena), hračky a barikáda

V tomto domě bylo otevřeno jedno z prvních specializovaných hračkářství v Praze firmy Tunkler z Treuinfeldu, v němž se v 19. století prodávaly papírové hlavičky pro panenky, společenské hry a také cukroví. 

A v červnových dnech roku 1848 byla mezi ním a protějším domem navršena „nejpřednější, hlavní barikáda“, na jejímž vrcholu s vlajícím červenobílým praporem seděla tmavovlasá žena „v slovanském kroji a s mušketou v ruce.“ 

Bohulibý počinek manželů Richtrových

Majitelé spojeného domu se střídali, a nejvýznamnějším byl pražský zlatník Jan Richter (*1791—†1867), který si dům zakoupil společně s manželkou Johannou po roce 1836. Roku 1862 změnili manželé svůj dům na nadační, a Jan ho odkázal spolu s 20 000 zlatých chudobinci sv. Bartoloměje, jemuž proto přicházely peníze z pronájmu Richtrova domu. 

Chudobinci stojícímu na rohu dn. ulic Na Slupi a Vyšehradská, který od počátku 19. století až do roku 1928 (kdy byly otevřeny Masarykovy domovy) sloužil zchudlým pražským měšťanům, patřil Richtrův dům i za první republiky. Dnes v něm sídlí ministerstvo spravedlnosti. 

Roku 1877, deset let po manželově smrti, určila paní Johanna dům jako nadační i ve prospěch „nuzných dívek, jakož i kostela sv. Ducha“.