Trochu tajemný Jan Marcus Marci
J. M. Marci byl jedním z posledních evropských polyhistorů. (Kresba: Jiří Filípek)

Snad každý, kdo prochází Melantrichovou ulicí na Staroměstské náměstí, si všimne na domě čp. 472/12 pamětní desky s bustou věnovanou tomuto lanškrounskému rodáku (*1595—†1667). I když byl ve své době znám i v zahraničí, dnes jen málokdo dokáže říci, čím se proslavil – což si dnes alespoň ve stručnosti připomeneme.

Moderní lékař, který předběhl dobu

V Praze absolvoval roku 1625 Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, rok na to byl jmenován hlavním fyzikem (hygienikem) Českého království, vlastnil nejen lékárnu, ale zřídil si soukromou ordinaci, kterou navštěvovalo mnoho vznešených Pražanů. Rozkřiklo se totiž, že léčí moderními postupy. Například odmítal podávání projímadel a hlavně pouštění žilou, což byl v 17. století všelék na všechny choroby. Zdůvodňoval to tím, že krev je „poklad lidského těla“ a je proto chybné ho tělo zbavovat“. Používal také přístroj měřící tep.

Kromě toho se věnoval matematice, fyzice, optice, meteorologii, jako první využil kyvadlo k měření času ap.

Otec rodiny

Od roku 1630 byl Marci ženatý s Italkou, pocházející z rodiny brusičů drahokamů (Missironiů), které si pozval do Prahy Rudolf II. Měli spolu tři syny a dvě dcery; bohužel jeden synek se nešťastnou náhodou utopil ve Vltavě, ale ostatní děti otce přežily, což nebývalo běžné. Vychovával je – stejně jako rodiče jeho – v českém duchu; Jan Jiří se stal také lékařem.

Dvě pražské adresy

Roku 1635 zakoupil za 5 000 zlatých v dnešní pražské Melantrichově ulici velký, již tehdy dvě stě let starý dům zvaný původně U Zlaté svině a od 15. století později U Zelené lípy čp. 472/12, kde je dnes zmíněná pamětní deska a busta. Jeho střecha dostala věžičku určenou pro astronomická pozorování.

Roku 1652 si pronajal a roku 1664 zakoupil tři pole a mlýn v Michli (do roku 1922 předměstí Prahy). Roku 1657 mu obě světské fakulty – lékařská a právnická – pronajaly tamní pozemky s tím, že na nich založí ves i dvůr, které byly roku 1648 vypáleny Švédy. Mlýn se stal jeho oblíbeným letním sídlem a dnes ho připomíná ulice U Michelského mlýna čp. 24. Po skončení 2. světové války jej převzala firma Odkolek n. p.

Perlička na závěr

V roce 1654 získal Marci šlechtický titul s přídomkem z Kronlandu, který si sám zvolil (šlo o přesmyčku jména rodného Lanškrouna: Landskron-Kronland) a byl mu udělen erb, na němž září neobvyklý prvek – duha. O ní napsal studii zabývající se lomem a rozkladem světla.

J. M. Marci byl jedním z posledních evropských polyhistorů. (Kresba: Jiří Filípek)
J. M. Marci byl jedním z posledních evropských polyhistorů. (Kresba: Jiří Filípek)

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.