Tato firma byla výjimečně úspěšná, a císař František Josef I. vyznamenal jejího zakladatele Františka Serafina Odkolka (*1817—†1876) zlatým záslužným křížem s korunou. Ještě koncem minulého století říkali někteří Pražané, že chodí pro pečivo k Odkolkovi, byť firma i prodejny byly již od roku 1947 majetkem státu.

Odkolkovy plány zaváněly přílišně novotou

Tento muž, který firmu založil roku 1850, si za svoje úspěšné podnikání v bývalých Sovových mlýnech získal úctu, ovšem s plány na inovace u Pražanů narazil. Je známo, že zakoupil na Kampě v 60. letech 19. století Lichtenštejnský palác U Sovových mlýnů čp. 506/4, zvýšil ho o patro a tím pokazil dosavadní panorama, na něž byli lidé zvyklí. Navíc uvažoval i o tom, že zahrady kolem paláce rozparceluje a postaví tu podél řeky činžovní domy. Korunu všem nasadil, když se rozhodl část vodních mlýnů přestavět na mlýn zvaný amerikánský, který od roku 1872 fungoval na parní pohon a potřeboval asi 30 m vysoký komín. Zdůvodňoval ho tím, že tyto mlýny v cizině provádějí již od konce 18. století důkladné čištění obilí před mletím a dokonaleji prosévají mouku. Ovšem kampak s odbornými důvody na Pražany, takže jejich protesty vůči komínu pokračovaly. Odkolek však k jeho stavbě získal povolení, na Kampě vyrostl roku 1872, a tyčil se tam až do požáru, který vypukl 29. ledna 1896 a on šel k zemi.

Ke kritice komína se přidal i Jan Neruda, když v roce 1887 psal ironicky v souvislosti s výstavbou petřínské lanovky o tom, že „snad bude tedy příležitost … postavit tam (tj. na Petříně – pozn. aut.) na př. nějaký pěkný komín – takhle à la Odkolek.“

Zakladatelův syn Jindřich byl kutil

Odkolek junior (*1842—†1895), který firmu převzal roku 1876, si při svých podnikatelských aktivitách vyšetřil čas i na sestavení prvního českého psacího stroje: „psal“ přímo na podložku položenou pod ním, měl 49 znaků (tj. velkých písmen, číslic a interpunkčních znamének) a psací mechanismus bylo nutno po každém úderu posunout tzv. krokovacím tlačítkem. Vyrobil pouze jeden model, který byl uložen do Národního technického muzea.

Podnikání pomáhaly i drobné inovace

Počátkem 20. století se firma Odkolek přestěhovala do Vysočan, do dn. ulice Ke Klíčovu (čp. 279/1); v roce 1912 byla zapsána do obchodního rejstříku jako akciová společnost s názvem „Františka Odkolka, a. s., parní mlýn a továrna na chléb“.

Protože za 1. světové války bylo nutno šetřit pohonné hmoty a nákladní automobily i koně museli z velké části na frontu, rozvážela firma pečivo ve vozíku, který byl ve Vysočanech připojován za tramvaj a na stanovených místech odpojován. Zaměstnanci pak roznášeli pečivo do okolních prodejen.