Masarykovo nábřeží a jeho secesní krasavci
V domě čp. 227/34 bydleli Bohuš Záhorský (1906—1980) se svou druhou manželkou Vlastou Fabiánovou (1912 – 1991), s níž se oženil roku 1971. (Foto: Miloslav Čech)

Dnešní Masarykovo nábřeží je úsek pravého vltavského břehu mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Dlouho bylo neregulované, „patřilo“ zpracovatelům kůže a mlynářům, dobudováno bylo roku 1903 a měnilo názvy. Nejprve se nazývalo po císaři Františku I., od roku 1912 Riegrovo, v letech 1942 – 1945 se celé vltavské nábřeží jmenovalo Reinhard Heydrich Ufer, 1945 – 1948 opět Riegerovo, od roku 1946 Gottwaldovo a teprve od roku 1990 připomíná našeho prvního prezidenta. Stalo se prestižní adresou, a ke svěžímu vánku od řeky se přidala i „odlehčená“ secese pronikající do všech oblastí života samozřejmě včetně architektury.

Dvojdům, jehož levá část má každé okno jiné

Tato neobvyklá stavba je tvořena dvěma slohově stejnými domy, které nahradily v letech 1906—1907 dva předchozí objekty. Vlevo (při pohledu z nábřeží) je to dům čp. 1648/36, a vpravo od něj stojí rohák čp. 227 Masarykovo nábřeží č. 34 a Na Struze 1. 

V domě čp. 227/34 bydleli Bohuš Záhorský (1906—1980) se svou druhou manželkou Vlastou Fabiánovou (1912 – 1991), s níž se oženil roku 1971. (Foto: Miloslav Čech)
V domě čp. 227/34 bydleli Bohuš Záhorský (1906—1980) se svou druhou manželkou Vlastou Fabiánovou (1912 – 1991), s níž se oženil roku 1971. (Foto: Miloslav Čech)

Jeho fasádu zpestřují lodžie, arkýře (výstupky) a balkony, z nichž některé mají ozdobné kovové zábradlí, dále krakorce (nosníky výstupků) zdobené sovami a maskarony (ozdobami v podobě lidské tváře), ve 4. patře jsou suprafenestry (štukové ozdoby) a střecha je mansardová s vikýři. 

Žhářka, anděl strážný i jeřáb

Na místě dvou domů stržených během asanace roku 1903 vyrostl nový dům čp. 224/32, který se stal sídlem První české zajišťovací banky (založené r. 1872; zajištění či reasekurace je druh pojištění).

Jejímu zaměření se tématicky přizpůsobila i výzdoba fasády. V horní části hlavní fasády je ve zlatém kolečku u komínů globus a za ním roztahuje křídla jestřáb coby dohližitel a ochranitel domu i bankovních vkladů. O kousek níž se tyčí sochy staré žhářky (vlevo) coby symbolu nebezpečí, a anděla strážného (vpravo). Pod menším balkonem zářil do jara letošního roku nápis „MEHR LICHT“ (více světla, což byla – jak se traduje – Goetheho poslední slova), který zde byl umístěn v rámci festivalu Signál 2020.

Goethe institut sídlící v domě čp. 224/32 (patřícímu českému státu) je českou odbočkou německého spolku s centrem v Mnichově. (Foto: Miloslav Čech)
Goethe institut sídlící v domě čp. 224/32 (patřícímu českému státu) je českou odbočkou německého spolku s centrem v Mnichově. (Foto: Miloslav Čech)

V horní části okna, které je nad vchodem do institutu, je umístěna mezi dvěma ženskými maskarony hlava Merkura patrona obchodníků s typickou okřídlenou čapkou podle návrhu Ladislava Šalouna. 

Banka byla roku 1945 znárodněna a v roce 1958 zrušena, v letech 1945—1948 tu sídlilo bulharské velvyslanectví a od roku 1949 do roku 1990 velvyslanectví NDR. Od roku 1991 zde najdeme Goethe-Institut.

Nástěnné fresky a zajímavý vstup 

V mezititulku zmíněné fresky zdobí dům čp. 236/30 arch. Jana Brzáka. Jejich autorem byl Láďa Novák, který na nich zachytil kromě vodních žínek a Neptuna průběh prací při úpravě nábřeží, které na fasádu přenesl architekt František Sandtner. V meziválečném období se v 1. patře domu nacházela kavárna Riviera, což dokazuje nápis v kovaném zábradlí balkonu.

Brzákův dům 236/30 s „pracovní“ tématikou (Foto: Miloslav Čech)
Brzákův dům 236/30 s „pracovní“ tématikou (Foto: Miloslav Čech)
Hilbertův dům 234/26 (Foto: Miloslav Čech)
Hilbertův dům 234/26 (Foto: Miloslav Čech)

Zmíněný zajímavý vstup se týká domu čp. 234/26, který nechal postavit architekt Kamil Hilbert (odborník na rekonstrukce památek podílející se i na dostavbě katedrály sv. Víta) pro svého bratra, spisovatele Jaroslava. Vstup je opatřen secesní mříží, po jeho stranách jsou dvě sovičky a nad ním je poměrně příjemně se tvářící maskaron představující hlavu vodníka, obklopený zelení. Pod spodními okenními římsami 1. patra je blíže dveřím stylizovaný sumec s vytřeštěným výrazem a o kousek dál stylizovaná můra.

Zajímavé dveře Hilbertova domu (Foto: Miloslav Čech)
Zajímavé dveře Hilbertova domu (Foto: Miloslav Čech)

Podle odborníků je tu spojena secese s vladislavskou gotikou a orientálními vlivy, což se týká zejména štukové výzdoby fasády, a v obou krajních okenních osách jsou přes tři patra arkýře. Na střešních štítech se usadili kromě květin čtyři ptáci – sup, orel, krocan a pelikán.
Tím jsme došli k Šítkově ulici, a příště se podíváme na další tři zajímavé objekty této lokality.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.