Krennovy hostince a železniční kolotoč
Zde vidíme alespoň část druhého zájezdní hostince Krenovka v Husitské ulici čp. 42/22 a jeho okolí přibližně v roce 1818. Na návrší v pozadí stojí vyhlídkový altán na Vítkově postavený před rokem 1869, který souvisí s případem A. Zimmermanna, o němž si povíme později (Kresba: Jiří Filípek)

Antonín Krenn (*1776—†1845) byl známý pražský zámožný měšťan a hostinský, který zasáhl do historie předměstského Žižkova (připojeného k Praze roku 1922) a navíc propagoval železnici. Bývá často spojován s tzv. Krennovým domem stojícím u východního křídla Staroměstské radnice, a zbořeným roku 1901; ovšem podle kroniky profesora Rutha nebyl Antonín Krenn mezi majiteli tohoto domu.

Svůj první hostinec vedl na levé straně dn. Husitské ulice

Krennův první zájezdní hostinec se stájemi stál kousek za Horskou bránou na levé straně dn. Husitské ulice (bráno při pohledu od Masarykova nádraží). Zakoupil ho roku 1820 od předchozího majitele a přikoupil okolní pozemky, na nichž založil během dalších patnácti let „veřejné sady s květinovými záhony, okrasnými rostlinami, alejemi stromů, altánky, lavičkami a pramenem vody výtečné chuti“.

Jelikož v době výstavby prvních železničních tratí se lidé vlaků obávali, snažil se je A. Krenn onoho strachu zbavit. Proto roku 1841 instaloval v sadech dřevěný pavilon o průměru 5,37 m, vyzdobený v orientálním stylu, v němž provozoval „parovozní zábavní jízdu“ neboli železniční kolotoč. 

Mapka: 1 – první Krennův žižkovský zájezdní hostinec // 2 – Poříčská brána // 3 – Horská či Vídeňská brána na konci dn. Senovážného náměstí nedaleko dn. křižovatky U Bulhara // 4 – Koňská brána // 5 – Šibeniční hora // 6 zahrada Kanálka // 7 – Krenovka (Kresba: Jiří Filípek)
Mapka: 1 – první Krennův žižkovský zájezdní hostinec // 2 – Poříčská brána // 3 – Horská či Vídeňská brána na konci dn. Senovážného náměstí nedaleko dn. křižovatky U Bulhara // 4 – Koňská brána // 5 – Šibeniční hora // 6 zahrada Kanálka // 7 – Krenovka (Kresba: Jiří Filípek)

Vláček byl jako „živý“

Tvořila ho lokomotiva s 18 vozíky, z nichž každý měl kapacitu dvě až tři osoby, byl usazen na železných kolejnicích položených na dřevěné podlaze po obvodu pavilonu, ale nejezdil: celou podlahu uváděla ručně do pohybu obsluha. Kvůli iluzi se však z lokomotivy kouřilo díky malému ohýnku z třísek a uhlí, který v ní byl zapálen a vše doprovázely zvukové efekty jako pískání, hukot vlaku a zvuk otáčejících se kol.

Zde vidíme alespoň část druhého zájezdní hostince Krenovka v Husitské ulici čp. 42/22 a jeho okolí přibližně v roce 1818. Na návrší v pozadí stojí vyhlídkový altán na Vítkově postavený před rokem 1869, který souvisí s případem A. Zimmermanna, o němž si povíme později (Kresba: Jiří Filípek)
Zde vidíme alespoň část druhého zájezdní hostince Krenovka v Husitské ulici čp. 42/22 a jeho okolí přibližně v roce 1818. Na návrší v pozadí stojí vyhlídkový altán na Vítkově postavený před rokem 1869, který souvisí s případem A. Zimmermanna, o němž si povíme později (Kresba: Jiří Filípek)

Bohužel při stavbě dn. Masarykova nádraží byly Krennovy sady zlikvidovány, a Krennův zmíněný zájezdní hostinec po levé straně dn. Husitské ulice byl roku 1845 zbořen. Pan hostinský proto přenesl svoji živnost do domu čp. 42/22 na protější straně ulice. Hostinec nesl název Na Krenovce, a vítal hosty i po zprovoznění dn. Masarykova nádraží. 

Jeho jméno nesla i tiskárna jízdenek a měnírna

Roku 1874 se Krenovka stala majetkem c. k. železničního eráru a nachází se dodnes kousek od Masarykova nádraží. Od roku 1898 se zde tiskly jízdenky zv. edmonsonky, což byly očíslované kartičky z tvrdého kartonu o rozměrech 57,0 × 30,5 × 0,8 mm, potištěné zpravidla jednostranně, ale někdy oboustranně. V této budově skončil jejich tisk v roce 1999 a zařízení tiskárny bylo prodáno soukromým sběratelům. 

Stometrová Krenovka, která stojí dodnes v celé své šíři (Foto: Miloslav Čech)
Stometrová Krenovka, která stojí dodnes v celé své šíři (Foto: Miloslav Čech)

Pro zajímavost dodám, že edmonsonky nesly název podle britského výpravčího Thomase Edmondsona, který s nimi přišel roku 1838, a usnadnil tím práci prodejcům jízdenek. Až dosud totiž museli ručně vypisovat na lístek datum, číslo sedadla, čas odjezdu a příjezdu a jméno a adresu pasažéra. Nyní se vše tisklo pomocí dřevěné tiskové desky, kterou si dal přemýšlivý výpravčí o rok později patentovat; systém zlepšil jeho syn v roce 1862. Krenovka je i název měnírny z roku 1927, stojící na nádraží a prohlášené za památkově chráněnou technickou budovu. Od rekonstrukce, která proběhla v letech 2006—2009, slouží pro elektrodispečink silnoproudých zařízení ČD.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.