Tato trasa slavnostních panovnických průvodů Prahou je známá, ale my si k ní přidáme pár zajímavostí, na které se někdy zapomíná.
Cesta první zahrnující Vyšehrad
Původně ustanovil císař Karel IV. (1346—1378), aby se každý panovník vydal z Pražského hradu den před svou korunovací českým králem na Vyšehrad, a poklonil se tam památce přemyslovských předků, z nichž on pocházel po matce Elišce Přemyslovně (1310—1330). Po modlitbách se pak měl vrátit zpět na Pražský hrad k večerní pobožnosti.
Karel IV. si v září 1347 na tuto cestu oblékl oděv, jímž chtěl připomenout prostý původ Přemyslovců, takže se odlišoval od honosně nastrojeného doprovodu. Ovšem i když byl národem ctěn, zůstal jediným českým králem, který tuto cestu absolvoval.
Cesta druhá začínající u dnešní Prašné brány
Jeho syn Václav IV. (1378—1419) byl korunován v červnu 1363 jako dvouletý, takže trasu na Vyšehrad a zpět neabsolvoval, ale roku 1383 ji pozměnil. Rozhodl se k tomu poté, co v únoru onoho roku přesídlil z Pražského hradu do nového sídla zvaného Králův dvůr, které si dal vybudovat ve Starém Městě u dn. Prašné brány (a kde čeští králové sídlili až do dubna 1484).
Tehdy nařídil, aby jeho nástupci zahajovali Královskou cestu na Pražský hrad právě odtud. Jeho bratr Zikmund (1419—1437), jenž se nechal v červenci 1420 ve zkráceném řízení korunovat na Pražském hradě (který byl v držení jeho příznivců), neměl na slavnostní průvod nepřátelsky naladěnou Prahou ani pomyšlení, takže novou trasu absolvoval jako první teprve roku 1438 Zikmundův zeť Albrecht II. Habsburský (1437—1439).
Druhá královská cesta byla až do 17. století o něco delší než ta stávající, a to kvůli zajížďce, kterou si vynutil terén svažující se od hradu k Malé Straně. Jak vidíme, vedl Celetnou na Staroměstské a Malé náměstí, Karlovou ulicí, přes Křižovnické náměstí a Karlův most, dále Mosteckou přes Malostranské náměstí do Nerudovy, na Úvoz, Pohořelec, Loretánské náměstí, a Loretánskou ulicí na Hradčanské náměstí.
Cesta třetí, zkrácená
Tato varianta se začala používat od 17. století, kdy byla zbudována z Nerudovy ulice ulička zvaná Ke Hradu, čímž odpadla objížďka přes Úvoz, Pohořelec, Loretánské náměstí a Loretánskou ulici. Za Habsburků využívali novou trasu obvykle především panovníci přijíždějící na Pražský hrad z Vídně, a proto vstupovali do Prahy od východu.
***
Kresba Jiřího Filípka je převzata se svolením nakladatelství Albatrosmedia – www.albatrosmedia.cz – z mojí knihy zpracované s Janem Rosákem a nazvané „Od Andělů po žárovky – 100 historických zajímavostí“.
Autorem ústřední postavy průvodkyně je grafik, malíř a ilustrátor Karel Benetka.