Zvelebil Jagellonec Prahu kvůli slavnému prapradědovi?
Takto vypadala předchůdkyně Prašné brány na konci 15. století. (Kresba: Jiří Filípek)

O Vladislavu II. Jagellonskému si obvykle pamatujeme, že se mu říkalo „král dobře“, protože čeští stavové de facto vládli za něj, a on pronášel pouze své „bene“. Zapomíná se však na to, že měl vytříbený vkus a Praze prospěl.

Z Králova dvora na zanedbaný Pražský hrad

Zmíněný český král byl zvolen v pondělí 27. května 1471 v kutnohorském Vlašském dvoře, vládl 45 let, a z toho v české metropoli sídlil pouze 19 let, protože roku 1490 (kdy se stal i králem uherským) se přestěhoval do Budína (dn. západní části Budapešti). Od té doby Prahu navštívil pouze třikrát: roku 1497 tu pobyl pět měsíců, roku 1502 dva měsíce, a jeden rok tu strávil na přelomu let 1509 a 1510. 

Nejprve bydlel v Králově dvoře (založeném Václavem IV. roku 1383 u dn. Prašné brány), a u něj začal stavět reprezentativní Novou věž (předchůdkyni Prašné brány). Staré Město, potěšené tím, že král bydlí právě v jeho hradbách, ji ochotně financovalo. Jenže jedné dubnové noci roku 1483 se panovník nechal z obavy z náboženských nepokojů ve městě převézt přes řeku a usadil se na Pražském hradě, i když byl více než sto let neobývaný. Zklamaní staroměstští radní stavbu věže na čtyři staletí zastavili a dopřáli jí pouze prozatímní sedlové zastřešení. 

Takto vypadala předchůdkyně Prašné brány na konci 15. století (Kresba: Jiří Filípek)
Takto vypadala předchůdkyně Prašné brány na konci 15. století. (Kresba: Jiří Filípek)

Jagellonec odstartoval zástavbu Hradčan 

Dal totiž hradčanské obci právo na rozprodej hradčanských i pohořeleckých pozemků, a svými stavebními hradními aktivitami lákal šlechtu, která kupovala zpočátku pozemky hlavně na jižní straně Hradčanského náměstí. 

Pro sebe dal zřídit v Královském paláci malou audienční síň, v rozestavěné katedrále vznikla díky němu oratoř a přibyl můstek mezi ní a palácem. 

Kolem roku 1500 dokončil jeho stavitel B. Rejt reprezentační trůnní a zasedací sál zv. Vladislavský, který neměl v tehdejším světě obdoby. Dal mu velká renesanční okna s nízkými parapety, takže světelné paprsky „se odrážejí od podlahy, dokonale osvětlují a scelují celý prostor“

Sál se využíval k zasedáním, ale v dlouhých časových úsecích mezi nimi se měnil v turnajové kolbiště, kvůli němuž vznikly slavné jezdecké schody. A jelikož narůstala agenda, nechal Vladislav II. postavit v letech 1503—1510 Ludvíkovo křídlo. (viz Pražské okénko z 2. 7. 2021)

V Černé věži byla brána a malá branka, a každá měla před sebou dřevěný mostek přes příkop. Před bránou směrem Na Opyš se nacházel barbakán, což byl ohrazený prostor, který měl zajistit, aby dělové koule nezasáhly vrata Černé věže. (Kresba: Jiří Filípek)
V Černé věži byla brána a malá branka, a každá měla před sebou dřevěný mostek přes příkop. Před bránou směrem Na Opyš se nacházel barbakán, což byl ohrazený prostor, který měl zajistit, aby dělové koule nezasáhly vrata Černé věže. (Kresba: Jiří Filípek)

Pamatoval i na bezpečnost Pražského hradu. Zesílil opevnění na severní straně nad Jelením příkopem, přidal dělové věže se silnými zdmi – Daliborku, novou Bílou věž (původní věž téhož jména stávala mezi II. a III. nádvořím a vedl jí zrušený jižní vstup do hradního areálu), a zdejší Prašnou věž (neboli Mihulku, jak se obvykle říkalo kruhovým věžím). Navíc pro ochranu východní Černé věže vybudoval barbakán

Dárek z lásky a výjimečně slavný předek 

V Královské oboře Pražského hradu (v dn. Stromovce) dal král vybudovat snad v letech 1495 – 1502 jednopatrový letohrádek pro milovanou manželku Annu z Foix, s níž se oženil v roce jeho dostavby. Anna byla ještě před svatbou zvolena uherskou korunou, zatímco českou se korunovat nedala. 

Manželé žili v Uhrách a ona svůj dárek nikdy neviděla. Rok po svatbě přivedla na svět dceru Annu a roku 1506 syna Ludvíka, při jehož narození zemřela. 

Co se onoho výjimečně slavného předka týče, byl jím Otec vlasti Karel IV., což dokazuje následující rodová linie: Karel IV. – syn Zikmund – dcera Alžběta (vnučka Karla IV.), provdaná za Albrechta II. Habsburského, kteří měli syna Ladislava Pohrobka (pravnuka Otce vlasti) – po Pohrobkově smrti přešel český trůn na jeho starší sestru Alžbětu (pravnučku Karla IV.), která se provdala za polského krále Kazimíra IV. Jagellonského. A „naším“ zvelebitelem Prahy a prapravnukem Karla IV. se stal jejich syn Vladislav II. Jagellonský.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.

Další články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové

404 - Nenalezeno

Nenašli jsme nic, co by odpovídalo vašemu hledání. Zkuste upřesnit hledání nebo využijte hlavní menu k navigaci na webu.