Začátky pražských leteckých továren
Kresba zachycuje rozestavěnou kostru budoucího prototypu jednoho ze stíhacích letounů AERA, který se představil roku 1921 na mezinárodní letecké výstavě, konající se právě před vysočanskou tovární halou. (Kresba: Jiří Filípek)

Letecké „hrátky“ přerušila první světová válka, ale – jak jsme viděli v Pražském okénku 28. července – Pražané se zájmem sledovali odvážlivce poletující vzduchem. A po válce narůstal prudce zájem o rozvoj letecké dopravy, na což reagovali podnikatelé i republika.

První firmou tohoto zaměření byl Letov

Na počátku její historie stál vojenský podnik založený roku 1918 na známém holešovickém Výstavišti a nazvaný Letecký arsenal. Podle Václava Šorela bylo důležité, že jedním ze zaměstnanců arsenalu se stal Ing. Alois Šmolík (1893—†1952), „nadaný letecký konstruktér, tvůrce prvního vojenského letounu československé konstrukce Šmolík Šm-1“.

Od Stromovky se podnik přestěhoval v dubnu 1920 do Kbel, přijal nový název Hlavní letecké dílny a zalétával do května tr. nový pozorovací letoun. Ze Kbel se továrna přestěhovala roku 1924 do nových moderních prostor v Letňanech a od roku 1927 začala používat obchodní název Letov, který vznikl ze slov „letecká továrna“. Aby nemusela v době světové hospodářské krize propouštět, začala vyrábět v truhlárně mj. kajaky značky Letov, které se rychle proslavily. Zákazníci si mohli vybírat kajak pro jednu či dvě osoby, a k dispozici byly i kajaky skládací.

Během okupace zavedli Němci pro továrnu název Flugzeugwerke Letov a určili ji pro opravy letadel německého Junkersu a pro výrobu cvičných letounů pro Luftwaffe. V květnu 1945 podminovala místní jednotka SS nosné stěny hlavních výrobních hal, ale zaměstnanci výbuchu zabránili.

Krátce na to osvobodila Letňany Rudá armáda, Letov zabrali Sověti, ale zanedlouho vrátili továrnu Československu, a její zaměstnanci ji proto nazvali Rudý Letov. Po roce 1948 se tu vyráběly mj. sovětské stíhací MiG-15, a první část názvu zmizela po roce 1989.

AERO založil JUDr. Vladimír Kabeš (1886—†1947)

Došlo k tomu 10. ledna 1919 a od roku 1921 zněl název firmy „AERO, továrna letadel Dr. Kabeše“. Jak uvádí Vojenský historický ústav Praha, začínala v zadním traktu čisticí stanice v Bubenči opravami letadel poškozených za první světové války, ale i ona se brzy kvůli malému prostoru stěhovala. Usadila se v dřevěné Holešovické stavbě, kterou si nejprve pronajala a později zakoupila od německé opravny letadel Al-Ma, založené v Praze roku 1916. (Jelikož po každé opravě bylo nutno stroj vyzkoušet a zalétat, otevřela si Al-Ma neoficiální provizorní „letiště“ na Proseku. Díky letadlu zapůjčenému touto firmou se konaly poprvé 7. července 1918 dva propagační lety; jeden se odehrál ráno a druhý dopoledne a letci při nich rozhazovali reklamní letáky.)

V roce 1920 si firma AERO vybudovala v jihozápadní části letiště Praha-Kbely první dřevěný montážní hangár o ploše 600 m2, určený ke kompletaci letounů. V noci na 5. listopadu 1921 vypukl v továrně požár, který zničil truhlárnu, oddělení pro opravy automobilů a dílnu stavby prototypů, a roku 1922 stejným způsobem zanikl druhý dřevěný hangár. Ten byl sice obnoven, ale v následujícím roce přibyl první kovový hangár o ploše asi 1300 m2. Roku 1923 si prosperující AERO postavilo novou moderní továrnu na vysočanské zelené louce.

Kresba zachycuje rozestavěnou kostru budoucího prototypu jednoho ze stíhacích letounů AERA, který se představil roku 1921 na mezinárodní letecké výstavě, konající se právě před vysočanskou tovární halou. (Kresba: Jiří Filípek)
Kresba zachycuje rozestavěnou kostru budoucího prototypu jednoho ze stíhacích letounů AERA, který se představil roku 1921 na mezinárodní letecké výstavě, konající se právě před vysočanskou tovární halou. (Kresba: Jiří Filípek)

Neméně slavný konkurent jménem Avia, jenž se předvedl Exprevítem

U začátku této další nejstarší pražské továrny na výrobu letadel stáli v dílně starého vysočanského cukrovaru v ulici Ke Klíčovu čp. 56/5 inženýři a letečtí konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn, kteří tu opravovali letadla. Továrna byla založena 19. června 1919 jako společnost pro opravy a výrobu letadel a název Avia byl odvozen od Klubu aviatiků, jehož byli Beneš a Hajn členy. V počátcích se firma nejvíce věnovala kromě oprav letadel také truhlářským zakázkám, vrtulím, potřebám pro modeláře a bumerangům.

Prvním „fešákem“ této továrny se stalo rok po založení firmy první motorové a celodřevěné letadlo, které dostalo přezdívku Exprevít. Ten se velmi zalíbil na Výstavišti prezidentu T. G. Masarykovi, protektoru výstavy, jenž věnoval Avii 100 000 korun ze svého na další rozvoj výroby. Po druhé světové válce se tato firma věnovala již pouze nákladním automobilům.

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.