Tři domovy Maroldova panoramatu
Nejstarší dochovaná podoba prvního „domova“ Maroldova panoramatu. (Kresba: Jiří Filípek)

Tento unikát zná snad každý, a není tajemstvím, že Luďka Marolda (*1865—†1898) stál život (jeho zeslabený organismus podlehl tyfu), takže honorář ve výši 25.000 zlatých a dvacet procent ze vstupného si neužil. My si k panoramatu přidáme pár zajímavých detailů.

První sídlo stálo úplně jinde než dnes

Bylo dřevěné a postavil je tesařský mistr František Vajtr koncem prosince 1897 na výstavišti u Stromovky před zahájením Výstavy a inženýrství, konané od 15. června do 17. října 1898. Vyrůstal vpravo od Průmyslového paláce (při pohledu od vstupu na výstaviště), měl podobu dvanáctiúhelníku a vnitřní kruhový půdorys měřil v průměru 30 metrů.

Nejstarší dochovaná podoba prvního „domova“ Maroldova panoramatu. (Kresba: Jiří Filípek)
Nejstarší dochovaná podoba prvního „domova“ Maroldova panoramatu. (Kresba: Jiří Filípek)

Velké stěhování do druhého domova

V roce 1907, kdy se připravovala Jubilejní výstava Pražské obchodní a Živnostenské komory, padlo rozhodnutí panorama zbourat a přestěhovat je mimo výstaviště. Přibližně v místě dn. budovy panoramatu postavil opět tesařský mistr František Vajtr druhou dřevěnou budovu rovněž s půdorysem dvanáctiúhelníku

Dvojice věží u vstupu byla orientována do Stromovky, aby panorama bylo přístupné i při uzavření výstaviště. Vnější plášť pavilonu byl zřejmě pokryt omítkou s husitskými emblémy podle návrhu arch. Jana Kouly. 

Druhé panorama stojící mimo výstaviště. (Kresba: Jiří Filípek)
Druhé panorama stojící mimo výstaviště. (Kresba: Jiří Filípek)

Pavilon zbortil mokrý sníh 

K tomu došlo v únoru 1929, neboť konstrukce neměla v horní části silný svěrací věnec, který by držel stěny pohromadě. Na jižní straně střechy, kam svítilo slunce, sníh roztál, ale na severní straně ležela mocná vrstva, takže nedostatečný věnec se pod plechovou střechou rozestoupil, a stěny se rozvrátily jako karty.

Pomohla teprve železná konstrukce

Spolek inženýrů a architektů vybudoval na stejném místě třetí pavilon, pro nějž dodala železnou nosnou konstrukci pražská Kolbenka. Uvnitř byla postavena železobetonová válcová stěna s vrstvou sádry, na niž bylo Maroldovo plátno nalepeno. První návštěvníci mohli zrekonstruované panoráma navštívit v roce 1934 v rámci oslav pětisetletého výročí bitvy u Lipan.

Způsob stěhování plátna, který navrhl arch. J. Koula, spočíval v tom, že bylo navinuto na velký dřevěný válec a převáženo v tubusu po dřevěných „kolejích“ kombinovaných s krátkými kulatinami. (Kresba: Jiří Filípek)
Způsob stěhování plátna, který navrhl arch. J. Koula, spočíval v tom, že bylo navinuto na velký dřevěný válec a převáženo v tubusu po dřevěných „kolejích“ kombinovaných s krátkými kulatinami. (Kresba: Jiří Filípek)

Tři perličky na závěr

První je o tom, že než padla volba na Lipany, uvažovalo se o znázornění bitvy na Vítkově, pod Vyšehradem, u Ústí, na Bílé Hoře nebo dokonce popravy na Staroměstském náměstí.

druhé perličce si připomeneme, že zatímco většina panorámat vznikala několik let, Luděk Marold s pěti spolupracovníky to své dokončil za pouhých 130 dní. Vznikl tak náš největší obraz zachycující historickou událost, doplněný v popředí zřízeném na mírně se svažující dřevěné plošině reálnými předměty, které navozují celkovou iluzi trojrozměrného prostoru.

Perlička třetí nabídne informaci, podle níž Marold a jeho tým pracoval ze čtyř lešení, která se pohybovala po kruhových kolejnicích položených podél vnitřního obvodu. Dvě, ve výšce 11 m, byla určena pro malbu oblohy, a další dvě lešení ve výšce 6 m sloužila pro zachycení krajiny a bitevních scén. Kompozice se na plátno přenášela z Maroldových kartonů pomocí camery obscury.

📌 Informace byly převzaty ze studie „Stavebně-historický průzkum objektu Maroldova panoramatu bitvy u Lipan“ z roku 2011 autorů PhDr. Josefa Holečka a Mgr. Petra Štoncnera. Fotografie Ondřeje Němce využil jako podklady pro své kresby Jiří Filípek. 📌

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.