Smutné 74. výročí v Nerudovce
Pamětní deska v horní části Nerudovy ulice, kterou odhalil předseda senátu Petr Pithart roku 2003, v den 55. výročí této události. (Foto: Miloslav Čech)

Toto výročí připadá na 25. února nešťastného roku 1948, kdy komunisté dosáhli svého cíle a získali moc bez ohledu na demokratickou ústavu. Jak zdůrazňující historici, umožnila jim to podpora značné části obyvatel republiky, kteří uvěřili slibům nových „pánů“.

Studenti slibům nevěřili 

Proto se spontánně rozhodli, že doprovodí na Pražský hrad několik svých zástupců, kteří měli prezidenta Beneše požádat, aby komunistům neustupoval. Policie o chystaném průvodu věděla a prezidentovi sdělila, že je připravena proti jeho účastníkům zasáhnout. 

Podle „Paměti národa“ se v budově Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí – tedy na akademické půdě – sešlo onoho dne v 15 hodin asi tisíc studentů. Dohodli se, že během průvodu budou mít všichni smeknuté klobouky a čepice, a nebudou provolávat žádná hesla; mělo jít o výlučně tichou manifestaci. 

Jelikož policie střežila hlavní vchod do budovy ČVUT, kustodi jim otevřeli postranní bránu, která nebyla střežena a od níž průvod zamířil na nábřeží a na Karlův most. Dalších asi šest tisíc kolegů přicházelo k Pražskému hradu přes petřínské zahrady, Strahov a Pohořelec. 

Pamětní deska v horní části Nerudovy ulice, kterou odhalil předseda senátu Petr Pithart roku 2003, v den 55. výročí této události. (Foto: Miloslav Čech)
Pamětní deska v horní části Nerudovy ulice, kterou odhalil předseda senátu Petr Pithart roku 2003, v den 55. výročí této události. (Foto: Miloslav Čech)

Kuka vozy nepomohly, tak nastoupily ostře nabité samopaly

Jádro průvodu šlo Karmelitskou, a v místě, kde se ulice v blízkosti Muzea hudby zužuje, se je policie snažila zastavit pomocí dvou kuka vozů. To však nezabralo a studenti pokračovali přes Malostranské náměstí a Nerudovou ulicí. 

Přestože podle očitých svědků byl průvod skutečně tichý a měl manifestační (a nikoliv demonstrativní) ráz, v Nerudově ulici vystoupila proti jeho účastníkům policie s ostře nabitými samopaly. Došlo k tomu v místě, kde začíná ulice Ke Hradu. Kromě toho druhá skupina policistů napochodovala na konec průvodu, takže studenti se dostali „do kleští“. 

Zastavili a začali zpívat českou hymnu, a ozbrojenci zůstali také stát. Při druhé hymně – jak vzpomínal jeden ze studentů – však „už stáli proti nám. To už cvakaly samopaly“, a když v této chvíli třeskl výstřel, vypukla panika. Jak se však podle historiků ukázalo, jeden z policistů sice zasáhl nohu jednoho účastníka průvodu, ale vystřelil nedopatřením. 

Horší bylo, že nikdo ze studentů nevěděl, že v té době už měli komunisté moc v rukou, protože Edvard Beneš stvrdil svým podpisem, že vyhovuje všem jejich požadavkům. Novou éru histori naší země prezentoval večer mohutný průvod Lidových milicí, který prošel Prahou jako přehlídka síly.

V následujících týdnech byla část účastníků pozatýkána a do roku 1949 prý muselo odejít z vysokých škol deset tisíc studentů.

Přihlaste se k odběru newsletteru

A do vaší e-mailové schránky začnou chodit zdarma zajímavé informace o Praze a také o akcích s průvodci Prahy křížem krážem nebo i portálu Českem křížem krážem.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.

Další články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové