První dny německé okupace v Praze – 2. část
Upozornění na změnu jízda vpravo (Kresba: Jiří Filípek)

Dnes nabízím pokračování neveselého líčení života Pražanů v Protektorátě Čechy a Morava.

Nepřehlédnutelná změna

Došlo k ní 26. března 1939, kdy okupanti zavedli jízdu vpravo, čímž však předběhli Českou republiku pouze o necelého půldruhého měsíce. Naše republika přistoupila roku 1926 k tzv. Pařížské konvenci, roku 1928 zahájila přípravy na změnu, a dne 10. listopadu 1938 vyšla Sbírka zákonů a nařízení obsahující Opatření č. 275/1938, podle nějž se měla zavést jízda vpravo od 1. května 1939.

Jenže po obsazení zbylé části naší země vydal 15. března vrchní velitel německé armády Alther von Brauchitsch nařízení o dvou větách: „V území postavených pod ochranu německého vojska platí předpisy pouliční dopravy ve smyslu jízdy vpravo. Proto se musí (…) jezdit (…) vpravo, vyhýbati se vpravo a předhoniti vlevo.“ Nařízení vstoupilo v platnost okamžitě, ale ve skutečnosti začalo platit o dva dny později. Navíc Praha dostala logicky výjimku, protože musela nejprve přemístit dopravní značky a provést nezbytné úpravy vstupů do vozidel MHD, což si vyžádalo dalších devět dní. Během nich se mimopražský pravostranný provoz měnil na oněch devět dní v původní levostranný na tehdejších hranicích metropole. V metropoli se začalo jezdit vpravo ve 3 hodiny ráno 26. března 1939, tedy jedenáct dní po okupaci.

Upozornění na změnu jízda vpravo (Kresba: Jiří Filípek)
Upozornění na změnu jízda vpravo (Kresba: Jiří Filípek)

Onoho dne došlo v Praze údajně k šestadvaceti dopravním nehodám. Šlo však většinou o kolize tramvají a chodců, kteří si neuvědomili nastalou změnu; smrtelná nehoda se udála pouze jedna.

Díky akci K. H. Franka začalo jít do tuhého

Poté, co Hitler ovládl 1. září 1939 Polsko, se po Praze rozneslo, že jízdné tramvají ze soboty 30. září 1939 bude určeno pro Winterhilfe (Zimní pomoc), a lidé proto chodili do zaměstnání pěšky bez ohledu na vzdálenost. Němci na to nereagovali, a tak Pražané přitvrdili: 28. října 1939 uspořádali první velkou demonstraci na oslavu výročí vzniku republiky. Vyšli do ulic s národní trikolorou či s čepicí „masaryčkou“, a v 11 hodin se shromáždili jak na Václavském, tak na Staroměstském náměstí. Někteří se srotili i před novoměstským Petschkovým palácem čp. 931 na rohu ulice Politických vězňů 20 a Washingtonova 15, a u hotelu Palace v Panské čp. 897/12, kde bylo první sídlo pražského gestapa, jehož příslušníky lidé nazývali čmuchaly.

Přesto by den skončil v klidu a lidé by se rozešli, jenže K. H. Frank přivolal ozbrojené jednotky Schutzpolizei (ochranné policie), která začala střílet. On sledoval zásah ze schodů Národního muzea s bičíkem v ruce a v klidu přijal informaci, že došlo k jednomu smrtelnému a patnácti vážným zraněním. Mnozí, kteří utrpěli lehčí zranění, raději nevyhledali lékařskou pomoc, aby se nedostali za účast na demonstraci do problémů.

Rušno bylo v pražských ulicích i následující den, ale tehdy česká vláda zastavila tramvajovou dopravu a pouliční tlampače i rozhlas vybízely ke klidu. Davy rozehnala v zájmu demonstrantů česká policie.

Dne 15. listopadu se konal pohřeb Jana Opletala, který zemřel 11. listopadu na průstřel břicha z 28. října 1939, a vypukly studentské demonstrace. Němci na to reagovali uzavřením českých vysokých škol, v noci na 17. listopadu gestapo obsadilo studentské koleje v Praze, Brně a Příbrami, a zatklo přes dva tisíce studentů.

Josef Goebels s uspokojením konstatoval, že „Praha je ochromená, ztichlá hrůzou“ a Pražané si uvědomili, že nastaly zlé časy.

Nikdo zřejmě netušil, že bude ještě hůř

První říšský protektor Konstantin svobodný pán von Neurath (*1873—†1956) byl v Protektorátu Čechy a Morava zástupcem Hitlera, a měl pod palcem kromě českého státního prezidenta JUDr. E. Háchy i českou protektorátní vládu. Do své funkce nastoupil 18. března 1939, dva dny po ustavení první protektorátní vlády, jíž se stala druhá pomnichovská vláda s předsedou Rudolfem Beranem. Úřadovala od 1. 12. 1938 do 15. 3. 1939, den na to přijala název „protektorátní“ a rozpuštěna byla 27. 4. 1939. Předsedou druhé protektorátní vlády se stal divizní generál Alois Eliáš, ovšem zůstal jím pouze do 27. září 1941.

Toho dne totiž přistál na Ruzyňském letišti Reinhard Heydrich s titulem zastupující říšský protektor (neboť Hitler poslal prvního říšského protektora Neuratha na zdravotní dovolenou, aniž by ho však odvolal). Vůdce si byl jist, že Heydrich dokáže zajistit v protektorátě nastolit pořádek.

Ten se po oficiálním přivítání nechal odvézt do dn. novoměstské Washingtonovy ulice čp. 1600/19, kde dodnes stojí hotel Esplanade. (Vybral si ho pro začátek zřejmě proto, že v něm spal již v noci z 15. na 16. března 1939 během jediné Hitlerovy návštěvy Prahy.)

Lze předpokládat, že Heydricha nebudilo v Esplanade ze spaní špatné svědomí. (Foto: Miloslav Čech)
Lze předpokládat, že Heydricha nebudilo v Esplanade ze spaní špatné svědomí. (Foto: Miloslav Čech)

Své funkce se ujal s plným nasazením a na důkaz toho již při pracovním obědě vydal dva významné příkazy. Podle jednoho měl být okamžitě zatčen výše zmíněný předseda druhé protektorátní vlády generál Alois Eliáš (*1890—†1942), a pro celé území Protektorátu Čechy a Morava vyhlásil civilní výjimečný stav. Samozřejmě tento ostrý hoch netušil, že rozhodl o své předčasné smrti, protože český odboj usoudil, že právě na něj je nutno zorganizovat atentát, aby nacistům trochu spadl hřebínek. Naopak Češi dozajista netušili, že zažijí nejhorší období okupace zvané heydrichiáda, během níž budou na pražských ulicích vývěsky se seznamy zatčených a popravených českých „teroristech“.

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.