Představují se pražští purkmistři
První pražský purkmistr Zahořanský. (Kresba: Jiří Filípek)

Původně řídilo „své“ město dvanáct konšelů, kteří se po měsíci střídali ve funkci purkmistra, takže si ji během roku okusili všichni. První radní, který v roli prvního purkmistra roku otevíral a uzavíral roční bilanci, se od roku 1547 nazýval primas, a od začátku 17. století primátor. Změna nastala roku 1784, kdy se spojila čtyři pražská města – Staré a Nové Město, Malá Strana a Hradčany – v jeden celek, který řídila Staroměstská radnice. Tehdy „vládl“ opět purkmistr, jehož jmenoval měšťanský výbor, ale od roku 1848 se název této funkce počeštil na starostu. Od roku 1861 se vrátil název primátor, který byl oficiálně zaveden zákonem z roku 1920.

Tuto i příští kapitolu jsem zpracovala podle Pražského sborníku historického XXVI.

JUDr. Bernard Augustin Zahořanský z Vorlíka (*1738—†1790)

První pražský purkmistr Zahořanský. (Kresba: Jiří Filípek)
První pražský purkmistr Zahořanský. (Kresba: Jiří Filípek)

Měšťanským výborem byl zvolen roku 1784 a zároveň působil u apelačního soudu. Nechal provést vnitřní úpravy Staroměstské radnice a opravit věž, v níž vznikaly trhliny, dal postavit schody z Kampy na Karlův most, zrušil veřejné pranýře a dal zbořit Betlémskou kapli. Když Josef II. zakázal ze zdravotních důvodů pohřbívat u městských kostelů, dal rozšířit předměstské hřbitovy na Olšanech a v Košířích. Roku 1788 se však své purkmistrovské funkce vzdal a věnoval se pouze práci na apelačním soudu.

Ondřej Steiner ze Steinerů (*1748—†1810)

Tento purkmistr setrval ve funkci dvě volební období: v letech 1788—1799 a 1804—1810. Zřejmě si užíval svoji účast na cestě do Vídně pro české korunovační klenoty (které Josef II. nechal odvézt z Prahy, protože neměly být nadále používány). Transport se uskutečnil roku 1791 před korunovací Leopolda II. Za první éry O. Steinera byla roku 1789 otevřena obecní porodnice a obecní chudobinec a o dva roky později přijala první pacienty první pražská veřejná obecní nemocnice u Karlova náměstí. Za jeho druhé éry bylo roku 1805 provedeno značení domů novými popisnými čísly, která zůstala platná dodnes, roku 1806 byl založen Polytechnický ústav, a radnice Nového Města pražského se rozšířila o trestnici. Roku 1808 mohl být díky němu obnoven městský špitál na Vyšehradské třídě, na který vyhlásil purkmistr sbírky, a roku 1810 byla založena hudební konzervatoř.

Jan Jindřich Neuber (*1740–†?)

Funkci purkmistra vykonával v době, kdy jeho předchůdce O. Steiner mezi oběma svými radničními érami pracoval od roku 1800 do 1804 jako dvorní soudce. Tento muž – Bývalý mydlář a voskař – po čtyřech letech odešel do důchodu, ale dočkal se ještě přestavby místodržitelského letohrádku a zpřístupnění Královské obory veřejnosti.

Jan Jiří Karl (*1750—†1819)

V jeho funkčním období, které trvalo v letech 1811—1819, se odehrály v Praze čtyři významné události. Roku 1815 bylo zrušeno vybírání mostného na Karlově mostě, o dva roky později ozdobily ulice první poštovní schránky a od roku 1819 se rozváděla pitná vody železnými litými rourami. Bohužel čtvrtá událost přinesla zásah blesku severní věže kostela Matky boží před Týnem, kterou oheň zničil.

Josef Kirpal (*1770—†1823)

Funkci purkmistra vykonával od roku 1820 do roku 1823, a během ní byly pouze zbořeny krámky na Karlově mostě. Po dvouleté přestávce ho nahradil

Petr rytíř ze Sporschilů *(1770—†1838)

Ten úřadoval roku 1825 jako zástupce purkmistra, ale o rok později se již stal purkmistrem. V „jeho“ době Praha vzkvétala: roku 1832 začala fungovat první dětská opatrovna Na Hrádku a krátce nato na Hradčanech, vznikly Chotkovy první veřejné sady a vybudována byla slavná Chotkova serpentýna, úpravy se dočkaly Staré zámecké schody, roku 1829 byl zaveden akcíz neboli potravní daň, roku 1835 se začaly zřizovat v ulicích veřejné toalety, roku 1828 byla založena Česká vzájemná pojišťovna a roku 1837 přijala první studenty nedělní průmyslová škola pro tovaryše a učně.

Josef rytíř Müller z Jiřetína (*1792—†1982)

Poslední pražský purkmistr Josef rytíř z Jiřetína. (Kresba: Jiří Filípek)
Poslední pražský purkmistr Josef rytíř z Jiřetína. (Kresba: Jiří Filípek)

Také on byl nejprve roku 1838 jmenován zastupujícím purkmistrem a rok na to purkmistrem. V tomto období Praha získala Občanskou plovárnu, řetězový most Františka II. a dnešní Smetanovo nábřeží, novogotické křídlo Staroměstské radnice, dnešní Masarykovo nádraží, Negrelliho viadukt, Vltavou se začal plavit roku 1841 první český kolesový parník Bohemia, roku 1846 byly nově odkoupeny sady na Petříně, a rok na to se rozsvítily v ulicích první plynové lampy. Po březnových nepokojích roku 1848 však rytíř Müller purkmistrovský úřad opustil.

Za týden si představíme alespoň některé pražské starosty.

Přihlaste se k odběru newsletteru

A do vaší e-mailové schránky začnou chodit zdarma zajímavé informace o Praze a také o akcích s průvodci Prahy křížem krážem nebo i portálu Českem křížem krážem.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.

Další články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové

404 - Nenalezeno

Nenašli jsme nic, co by odpovídalo vašemu hledání. Zkuste upřesnit hledání nebo využijte hlavní menu k navigaci na webu.