Před 110 lety navštívil Prahu Thomas Alva Edison
Thomas Alva Edison navštívil při návštěvě Čech nejprve brněnské dn. Mahenovo divadlo, kde si prohlédl elektrické osvětlení, jehož projekt roku 1882 vypracoval se svou laboratoří. Tato scéna se totiž stala prvním evropským divadlem osvětlovaným elektrickými žárovkami. (Kresba: Jiří Filípek)

Tehdy slavný vynálezce, jemuž doma říkali Al, k nám přijel na pozvání svého bývalého zaměstnance Emila Kolbena v září roku 1911, a měl tu koho a co obdivovat. Doprovázela ho šestačtyřicetiletá druhá manželka Mina, třiadvacetiletá dcera Madeline a třináctiletý Theodor.

Pražané slavného Američana znali, ale zpočátku jen podle jména

Roku 1891 se konala od 15. května do 18. října 1891 na výstavišti u parku Stromovka slavná Zemská jubilejní výstava. Při ní se představil kromě jiného Edisonův fonograf, do nějž se odvážil promluvit a zazpívat známý pražský bavič Josef Šváb-Malostranský (proslulý svými navštívenkami s textem: „Josef Šváb, neračte zašlápnout!“).

Dne 18. října roku 1896 uvedla Edisonova společnost první filmové představení v české metropoli v luxusním tříposchoďovém hotelu U Černého koně, stávajícího v ulici Na Příkopě v místě dnešní České národní banky.

Josef Šváb-Malostranský musel po celou dobu nahrávání na Edisonův fonograf točit klikou. (Kresba: Jiří Filípek)
Josef Šváb-Malostranský musel po celou dobu nahrávání na Edisonův fonograf točit klikou. (Kresba: Jiří Filípek)

Co Edisona v Praze zlákalo?

Edisonovi se ubytovali v nárožním hotelu De Saxe neboli Saský dvůr na rohu Hybernské čp. 997/2 a Senovážné, kde býval v 15. století dvorec krále Jiřího z Poděbrad (a po zrušení hotelu se zde za okupace nacházel pracovní úřad).

On sám si prohlédl Staroměstskou radnici, kde se zajímal především o mechaniku orloje, a navštívil katedrálu sv. Víta, Zlatou uličku i nedaleký Strahovský klášter. 

Thomas Alva Edison navštívil při návštěvě Čech nejprve brněnské dn. Mahenovo divadlo, kde si prohlédl elektrické osvětlení, jehož projekt roku 1882 vypracoval se svou laboratoří. Tato scéna se totiž stala prvním evropským divadlem osvětlovaným elektrickými žárovkami. (Kresba: Jiří Filípek)
Thomas Alva Edison navštívil při návštěvě Čech nejprve brněnské dn. Mahenovo divadlo, kde si prohlédl elektrické osvětlení, jehož projekt roku 1882 vypracoval se svou laboratoří. Tato scéna se totiž stala prvním evropským divadlem osvětlovaným elektrickými žárovkami. (Kresba: Jiří Filípek)

Rád chodíval posedět na terasu kavárny nazvané jeho jménem tehdejšími majiteli již roku 1906, neboť ho obdivovali především za vynález žárovky. Kavárna se nacházela v letech 1902—1925 v 1. patře domu stojícího v dolní části Václavského náměstí (později budova ČKD) a americký host odtud sledoval rád hemžení na náměstí. Po návratu domů poslal pochvalný dopis panu kavárníkovi, který si ho nechal zasklít a vyvěsit.

Kavárna, která dostala název Edison, se předtím krátce jmenovala Kovářova, ale nový majitel K. Klein ji přejmenoval na počest vzácného hosta. Hosté, kteří vyjížděli do 1. patra výtahem, mohli v létě sedat na balkoně, jehož zábradlí bylo obrostlé popínavými rostlinami, aby je kryly před zvídavými Pražany. (Kresba: Jiří Filípek)
Kavárna, která dostala název Edison, se předtím krátce jmenovala Kovářova, ale nový majitel K. Klein ji přejmenoval na počest vzácného hosta. Hosté, kteří vyjížděli do 1. patra výtahem, mohli v létě sedat na balkoně, jehož zábradlí bylo obrostlé popínavými rostlinami, aby je kryly před zvídavými Pražany. (Kresba: Jiří Filípek)

Koho vynálezce osobně navštívil?

V Praze to byl Dismas Šlambor alias Viktor Ponrepo, a to v jeho kině Ponrepo v Karlově ulici U Modré štiky čp. 180/20. Zde si prý popovídali mj. jiné o dlouhověkosti, kterou měl americký host v rodině, protože jeho dědeček zemřel ve 102 letech a otec dva roky před stými narozeninami – ovšem po pádu ze schodů.

Foto: Miloslav Čech
Náhrobek Dismase Šlambora na Vinohradském hřbitově ukazuje, že
tento průkopník filmu se dožil 68 let. (Foto: Miloslav Čech)

Na tehdejším pražském předměstí zvaném Karlín (připojeným k Praze roku 1922) vysekl Edison poklonu Františku Křižíkovi, a to v jeho třetím karlínském sídle na dnešní Sokolovské čp. 131/86 a 366/84. Tito dva příznivci (neperspektivního) stejnosměrného proudu si jistě měli o čem povídat.

Snažila jsem se asi před třemi lety iniciovat umístění pamětní desky na budově stojící na místě třetí Křižíkovy firmy, která by připomínala setkání těchto dvou velikánů, ale navzdory vstřícnosti pracovníků MÚ Praha 8 není deska bohužel dosud instalována.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.