Co možná o Juliu Fučíkovi nevíte
Díky tomuto svému statutu studenta mohl Fučík bydlet v letech 1922—1924 ve strašnickém domku v Bylanské ulici čp. 308/39. (Foto: Miloslav Čech)

Dnes se zaměříme na jeho „zajímavá“ studia na Univerzitě Karlově a na „neobvyklou“ vojenskou službu.

Fučík—student

Podle PhDr. Milady Sekyrkové z Ústavu dějin a archivu Univerzity Karlovy začal po maturitě studovat roku 1921 pražskou Filozofickou fakultu UK, ovšem jako mimořádný posluchač. Nebyl imatrikulován, ovšem mohl si zapisovat některé přednášky a skládat z nich zkoušky, ale záznamy o tom, zda je navštěvoval a zda zkoušky skládal, jsou nedohledatelné.

Kupodivu Fučík mohl i coby mimořádný student využívat osvobození od některých školních poplatků. „Ve většině semestrů platil pouze semestrální poplatek, ale byl osvobozen od kolejného, což však tehdy nebyla úhrada za bydlení na vysokoškolské koleji. Šlo o poplatek za povolení, že mohl docházet na přednášky, a pokud se vykázal vysvědčením nemajetnosti, byl mu prominut. Jako mimořádný student nemusel ani nahlásit ukončení studia.

Fučík – voják

V roce 1930 narukoval do Trenčína, ale protože byl v armádních papírech stále vedený jako vysokoškolský student, byl poslán do košické školy pro záložní důstojníky. Tam však vyšlo najevo, že jde o komunistu a navíc redaktora komunistických novin, takže bylo nemyslitelné pustit ho byť jen ke dveřím důstojnické školy. Košičtí vyřešili tuto háklivou situaci tím, že nalezli lékaře, který ho kvůli údajné tuberkulóze a těžké srdeční vadě prohlásil za vojenské služby neschopného. Byl tedy odeslán zpět do Trenčína, a tam byl načas propuštěn do civilu.

V roce 1932 se Fučíkovi armáda ozvala znovu, takže musel 28. září nastoupit vojenskou prezenční službu, kterou odkládal s odvoláním na studium. V Trenčíně sloužil od konce září do 12. prosince, pak byl poslán do Hlohovce a odtud do Levic, ale protože prý si ho nikde nechtěli nechat déle, „aby jim nezkazil vojáky“, a protože další falšovaná lékařská prohlídka už nepřicházela v úvahu, byl vrácen do Trenčína, kde ho neustále někdo špehoval, aby našli důvod, proč ho vsadit za katr. Fučík si tehdy stěžoval Gustě, že musí „být stále ve střehu, a to je trochu unavující postoj. Ze začátku to byl víceméně zábavný šerm, teď už z toho začíná být válka.“ Počátkem roku 1933 padlo rozhodnutí, aby se vrátil do Prahy k pěšímu pluku č. 5 sídlícímu ve smíchovských Štefánikových kasárnách (později nesoucích jeho jméno), odkud utíkal před povinnostmi vojenské služby do města za děvčaty. Do civilu se vrátil 19. září 1933 ve svých třiceti letech.

Julkovo období strávené v uniformě připomínalo sice spíše frašku, ale kvůli tomu došel k závěru, že mu vše projde. Jenže nacisté byli nesrovnatelně ostřejšími hochy, než čeští policisté.

Díky tomuto svému statutu studenta mohl Fučík bydlet v letech 1922—1924 ve strašnickém domku v Bylanské ulici čp. 308/39. (Foto: Miloslav Čech)
Díky tomuto svému statutu studenta mohl Fučík bydlet v letech 1922—1924 ve strašnickém domku v Bylanské ulici čp. 308/39. (Foto: Miloslav Čech)

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.