Praha se (ne)ubránila mrakodrapům

Poté, co byly na přelomu 19. a 20. století zbořeny pražské hradby, nastal ve 20. letech minulého století nejen boom bytové výstavby na dosavadních předměstích, ale vyrojily se také projekty na mrakodrapy. Jeden se rozhodla vybudovat Česká zemská hasičská jednota, a další – vpravdě neobvyklé – měly vyrůst například v ulici Na Příkopě.

Sbírky jako na Zlatou kapličku

Nutno říci, že nápad budovat v Praze mrakodrapy nebyl vítán, neboť její obyvatelé tvrdili, že by narušovaly panorama města, na které byli zvyklí. Hasiči se však nedali, a prosadili si svoji stavbu ve vinohradské Římské ulici čp. 2135/45 (kde sídlilo od října 1945 do roku 1995 Divadlo Spejbla a Hurvínka a dnes je zde divadlo U Hasičů). 

Neodradil je ani fakt, že si na svůj „přerostlý“ dům museli vzít půjčku a vybírali příspěvky prý podobně jako jejich předkové na obnovu Zlaté kapličky. S tou měl jejich osmipatrový mrakodrap společné i to, že do jeho zdiva bylo zasazeno 54 kamenů z památných českých míst, které věnovaly jednotlivé hasičské župy.

Pohledný hasičský mrakodrap (Foto: Miloslav Čech)

Základní kámen k hasičskému mrakodrapu byl položen 28. září 1926 za přítomnosti T. G. Masaryka, který – vědom si významu příslušníků této profese – přispěl na stavbu osobním finančním darem. Hasiči si zde zřídili muzeum požární techniky, přednáškové sály, restaurace, a sedmipatrové cvičné železobetonové hasičské leziště. Při náletu anglo-amerických leteckých svazů byl sice Hasičský dům 14. února 1945 poničen, ale vše se podařilo opravit. 

Ani nápad hodný chytré Horákyně na úředníky nevyzrál

Pražští bankéři a hoteliéři měli tehdy o výškové budovy stojící na hlavních třídách velký zájem, a architekti se jim samozřejmě snažili vyhovět. Kompetentní úředníci sice souhlasili s Karlem Čapkem, podle nějž mrakodrapy neučiní Prahu rázem světovým městem, ale ani jí neublíží, ovšem projekty bez milosti zamítali. 

K nim patřila i výjimečná studie výškové zástavby v ulici Na Příkopě od Ernsta Mühlsteina, která vznikla roku 1926. Jelikož Státní regulační komise nařídila, že v této frekventované třídě nesmí zástavba převýšit 21 metrů, vymyslel řešení hodné chytré Horákyně. Domy u chodníků měly být běžně vysoké, ale své třináctipatrové mrakodrapy umístil do vnitřní linie zástavby, a navíc jejich výšku stanovil tak, aby byly vidět teprve od zdí domů stojících na protějším chodníku. Úředníky to však nepřesvědčilo.

Projekt na mrakodrapy v ulici Na Příkopě vypadal takto. (Kresba: Jiří Filípek)

Odmítnut byl např. i návrh na 40 m vysokou budovu rozhlasu na Vinohradské či ve 30. letech minulého století předložený projekt na 60 m vysoký monoblok nemocnice u Karlova náměstí. Roku 1934 se podařilo postavit na dn. Churchillově náměstí mrakodrap, který nejprve patřil Všeobecnému penzijnímu ústavu, poté Domu odborových svazů a dnes ho vlastní koupelnářská skupina Siko.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.