Nezapomeňte si žínku, teplé rukavice a kartáč na šaty
Na kresbě Jiřího Filípka vidíte maketu „Památníku ticha“.

Titulek dnešního Pražského okénka nenabízí rady, co si vzít na dovolenou, ale pochází z nacisty sestaveného dlouhého seznamu pro Židy, kteří za protektorátu obdrželi výzvu k transportu. Onen soupis měl v adresátech budit dojem, že jedou málem na ozdravný pobyt, protože měli doporučeno, aby si nezapomněli např. ani oblečení teplé i lehké, plášť do deště, teplou pokrývku hlavy, pevné šněrovací boty, lehké boty a teplé bačkory, povlečení, tepláky a soupravu na čištění bot.

Shromaždiště u Stromovky a několikadenní čekání na vlak

Oním shromaždištěm se stalo v říjnu 1941 Nové výstaviště (či tzv. Radiotrh), které se nacházelo v místě dn. Parkhotelu, tedy kousek od Veletržního paláce na Bělského třídě (dn. ulice Dukelských hrdinů). Němci tu ve dnech 12.—22. září 1941 upravili prostory, obehnané plotem s ostnatým drátem, jež sloužily pro Staatspolizeistelle Prag (pražskou pobočku Geheime Staatspolizei). A v říjnu si zabrali dva pavilony pro tzv. Zentrallstelle für jüdische Auswanderung (Centrum pro vystěhování Židů). 

K prvnímu transportu se zde 13. října 1941 shromáždilo tisíc pražských mužů, žen a dětí (z nichž přežilo čtyřiadvacet šťastlivců), kteří si směli vzít s sebou kufr, tašku nebo batoh o celkové váze do 50 kg. A museli odevzdat klíče od bytu se štítkem, na němž uvedli svoji adresu. 

Brána nenávratna je výmluvný památník. (Foto: Miloslav Čech)
Brána nenávratna je výmluvný památník. (Foto: Miloslav Čech)

Terezín byl přestupní stanicí 

Lidé čekali na seřadišti tři dny, spali na očíslovaných zatuchlých slamnících, a 16. října je okupanti odvedli na nedaleké nádraží Bubny. Odtud je vlak dopravil do Lodže, která byla již před válkou centrem židovské kultury. (Roku 1940 tam vzniklo židovské ghetto, které bylo osvobozeno 29. srpna 1944; z více než dvou set tisíc tam nuceně žijících Židů jich válku přežilo asi deset tisíc.) Později byli z Terezína odváženi především do vyhlazovacího tzv. terezínského rodinného tábora Osvětimi-Birkenau neboli Auschwitz II-Birkenau, což byla jedna z poboček osvětimského tábora Auschwitz I. 

Za historický paradox lze považovat fakt, že po osvobození zažilo nádraží Praha-Bubny odsun pražských Němců.

Možná cestou doufali, že nebude tak zle 

Z bubenského nádraží odjelo v letech 1941—1945 do Terezína celkem asi padesát tisíc Židů. Protože směli z Terezína odesílat podle pamětníků dopisy maximálně do třiceti prověřených řádek, svět dlouho netušil, v jakých podmínkách tam lidé žili. Přitom podle zahraničních pramenů polská vláda předala již koncem roku 1942 vládám spojenců řadu informací o dění v koncentračních táborech, ale odezva byla nulová. 

Místo toho nacisté nechali natočit v roce 1944 propagandistický film, který měl umlčet „pomlouvače“. Židé se v něm museli usmívat, předstírat pokojné procházky, hrát fotbal apod.; podle pamětníků ti, kteří v onom snímku „hráli“, byli většinou zavražděni, aby neprozradili „scénář“ filmu. 

Na kresbě Jiřího Filípka vidíte maketu „Památníku ticha“.
Na kresbě Jiřího Filípka vidíte maketu „Památníku ticha“.

Díky za skvělou plastiku nazvanou „Brána nenávratna“

Tato plastika byla před budovou nádraží Praha-Bubny slavnostně odhalena dne 9. března roku 2015. Její autor, sochař a malíř Aleš Veselý, jí dal podobu dvacetimetrové koleje zdvižené k nebi. Datum odhalení tohoto památníku mělo připomenout noc z 8. na 9. března roku 1944, kdy bylo v plynových komorách v Osvětimi-Březince povražděno 3792 židovských českých a moravských mužů, žen a dětí – bývalých terezínských vězňů. 

A přibude Památník ticha

Kromě toho hodlá státní organizace „Památník ticha“, založená 27. května roku 2021, přestavět nádraží Bubny na památník, jenž připomene oněch padesát tisíc Židů, kteří byli odtud transportováni. Přestavba má začít – pokud se nevyskytnou nečekané překážky – koncem letošního roku.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.