„Nespalitelní“ baviči
Paolo Schwarzenberg při „ohnivém“ vystoupení. (Kresba: Jiří Filípek(

Pražané chtiví každé nové zábavy samozřejmě neodolali ani představením, při nichž se na podiu předváděli jedinci, údajně odolní proti vysokým teplotám a ohni.

Na začátek věnujeme pozornost dvěma „zázračným“ dámám: Italce a Britce

Na první z nich – italskou divu Carolinu Copiniovou – zvaly nejstarší známé vylepované plakáty roku 1809. Vystoupila v poledne 28. února ve Stavovském divadle, a její repertoár bral divákům dech. 

Nejprve s chutí vypila doušek klokotajícího oleje, pak ponořila ruce do roztaveného cínu, a kromě jiného se procházela po desce rozpálené doruda. Nakonec s úsměvem publiku předvedla, že její končetiny nenesou sebemenší stopy po popálení.

Britka Dabergerová předvedla své neméně ohromující kousky 11. srpna 1883. Brala bez problémů do rukou a do úst žhavé železo, a aby dokázala, že nejde o podvod, přikládala k onomu železu list papíru, který začal ihned plápolat. Dokonce nechala ve svých ústech ztuhnout olovo.

O tři roky později šokoval Pražany španělský Mistr ohně

Jmenoval se Cely Latour, a nejprve se Pražanům představil 7. a 8. května roku 1812 v jednom z nejlepších malostranských hotelů V Lázních v Lázeňské ulici čp. 286/6. Tam ale předvedl „pouze“ procházky na desce rozpálené doruda.

Karolinu však 20. května nasadil silnější „kalibr“: usedl do pece, v níž prý teplota přesáhla 900C, a pobyl tam do chvíle, dokud se neuvařila vejce, která si vzal s sebou. Údajně také „pekl skopovou kýtu“, ale o pravdivosti této informace lze pochybovat: zatímco vejce se vaří maximálně 10 minut, skopová kýta se peče asi půldruhé hodiny. 

Svůj majstrštyk nabídl 2. června při posledním pražském představení: spočíval v tom, že na závěr celé produkce snědl v poklidu v peci vyhřáté prý na 1250C celou večeři.

Paolo Schwarzenberg při „ohnivém“ vystoupení. (Kresba: Jiří Filípek(
Paolo Schwarzenberg při „ohnivém“ vystoupení. (Kresba: Jiří Filípek)

Tzv. „ruský král ohně“ se neobával ani plamenů

Tento Vídeňák žijící v Rusku se jmenoval Paolo Schwarzenberg a v pražském bývalém jezuitském konviktu v Bartolomějské čp. 291/11 vystupoval počátkem 30. let 19. století.

Předváděl nejen různé silácké kousky, kdy mj. nosil nad hlavou kámen vážící asi 100 kilogramů, ale ve svém závěrečném čísle představil oheň jako svého dobrého přítele. Odvážně vstoupil coby Pluto, vládce starověkého podsvětí, do kotle stojícího na třech nožkách, z nějž šlehaly plameny. 

Kdo přečel Prager Zeitung, ten se přestal divit

Tyto noviny totiž ve svém čísle 137 z 2. září roku 1830 prozradily tajemství těchto umělců. Napsaly totiž mj., že „k ochraně před žárem je nutno tělo natřít mastí, smíšenou ze dvou uncí (64 g) arménského bolusu (jemné mastné červené hlinky), k níž se přidá tolikéž kořalky a poloviční dávka rtuti se sto dvaceti uncemi kafru (získávaného ze dřeva kafrovníku)“.

Sturač tonkinský neboli storax, který pochází ze severního Vietnamu. (Kresba: Jiří Filípek)
Sturač tonkinský neboli storax, který pochází ze severního Vietnamu. (Kresba: Jiří Filípek)

Obdobně mohla umělce chránit pryskyřice ze stromu styrax tonkinensis neboli sturač tonkinský, díky níž lze posedět „v planoucí směsi“. Ačkoli sturač užíval k léčení například na přelomu 10. a 11. století perský lékař Avicenna, nemá sloužit výše uvedené vysvětlení odolnosti „nespalitelných“ umělců jako návod k napodobování. Naši předkové správně připomínali, že oheň je sice dobrý sluha, ale zlý pán.

Přihlaste se k odběru newsletteru

A do vaší e-mailové schránky začnou chodit zdarma zajímavé informace o Praze a také o akcích s průvodci Prahy křížem krážem nebo i portálu Českem křížem krážem.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.