Legenda praví, že svátek Tří králů připadající na šestý lednový den nového roku připomíná událost, při níž dva bílí mudrci a „ten černý vzadu“ přinesli Ježíškovi narozenému 25. prosince v Betlémě tři neobvyklé dary. Šlo o zlato, myrhu a kadidlo. V tento církevní svátek obvykle končívají Vánoce a lidé většinou odstrojují vánoční stromky. Podle historiků však bylo v oné legendě ledacos jinak.
Vymyšlené datum narození
V první řadě datum narození Ježíška stanovil uměle biskup Augustin na 25. prosince, devět měsíců od březnového svátku Zvěstování Panny Marie (25. března); tím zároveň „překryl“ dosavadní pohanský svátek Slunce. Umělé stanovení tohoto data potvrdil v prosinci roku 1993 papež Jan Pavel II.
Místo mudrců přišli s dárky králové
Nejprve se hovořilo o tom, že dárky přinesla novorozeňátku skupina mudrců, která měla dva až dvanáct členů, ale nakonec se jejich počet ustálil na třech, snad aby odpovídali počtu dárků. Na krále je církev „povýšila“ asi kolem roku 500, aby se zdůraznil význam celé návštěvy. Teprve kolem konce 15. století se začala objevovat na dveřích či zárubních domů známá písmena K (C) + M + B. Není ale jisté, zda jde o první písmena jmen Kašpar (Caspar), Melichar (Melchior) a Baltazar (Balthazar), nebo slov z věty „Christus mansionem benedicat“ neboli „Nechť Kristus požehná (tomuto) příbytku“.
Překvapením byly i dárky pro miminko
Kupodivu ve všech třech případech šlo totiž o léky. Zlato obsahuje soli využívané na léčbu revmatoidních zánětů kloubů či artritidy, myrha má antiseptické účinky a kadidlo má nejen rovněž antiseptické, ale i antibakteriální účinky, a k vykuřování se používá více než pět tisíc let.
Své Tři krále měla i Praha
Šlo ovšem o příslušníky skupiny Obrany národa, pro něž tento název zvolilo za okupace gestapo. Trojici tvořil pplk. Josef Balabán, pplk Josef Mašín a št. kpt. Václav Morávek. Jejich činnost spočívala v získávání informací, provádění sabotáží a udržování spojení s čsl. exilovou reprezentací.
Smrt je čekala v Ruzyni, v Kobylích a u Prašného mostu
Jako první byl při přestřelce zatčen 22. dubna 1941 velitel skupiny Josef Balabán, který při krutých výsleších nikoho neprozradil a 3. října téhož roku byl popraven za prvního stanného práva v Praze-Ruzyni. Balabánovo zatčení připomíná pamětní deska na rohu dn. Studentské a Evropské ulice.
O necelý měsíc později, 13. května, byl zatčen Josef Mašín. Došlo k tomu v Morávkově ilegálním bytě v druhém patře dn. nuselské Čiklovy ulice čp. 1238/19. Když tam vtrhlo gestapo, kryl střelbou ústup Morávka a radisty Peltána, jimž se podařilo ukrýt vysílačku na balkoně v mezipatře. Ovšem Mašín byl zraněn, skončil ve vězeňské nemocnici, a poté, co napadl ostrahu, byl převezen na Pankrác, kde podstoupil mučení; ani on nezradil a jen prý litoval, že neměl možnost zabít Heydricha. Pokusil se o sebevraždu, ale 30. června 1942 byl zastřelen na Kobyliské střelnici.
Václav Morávek byl v souvislosti s kontakty s Paulem Thümmelem raněn a 21. března 1942 nedaleko Prašného mostu buď spáchal sebevraždu, nebo byl zastřelen gestapem. Měl být totiž zatčen živý, jenže pronásledovatelé prý zřejmě situaci nezvládli, usmrtili ho, a na sebevraždu se jen vymluvili.
