Mia Křižková je fotografka, vizážistka a retušérka v jednom. Při focení tedy zvládne zastat několik profesí najednou. Občas ale ráda externě spolupracuje se stylistkou. Profesně se věnuje focení, ačkoliv fotografii ani grafiku nevystudovala. Prakticky všechno se naučila sama, i když prý na začátku své kariéry v roce 2011 absolvovala dvoudenní kurz vizážistiky. Jak sama říká, fotit se naučila metodou pokus omyl, v retuši se zdokonaluje tak, že sleduje spousty videí na YouTube a zkouší prostě převést znalosti do praxe. Má vztah k jakémukoli umění, ať už je to hudba, film, malba nebo kresba, fotografie nebo i mnoho dalšího.
Která místa v Praze máte ráda?
Při téhle otázce mi vyvstane na mysl rovnou několik lokací. Jedna z mých nejoblíbenějších, pracovně i rodinně, je Divoká Šárka. Rádi tam chodíme na procházky jako rodina, často tam i fotím. Najdete tam spoustu různých vyhlídek a zákoutí, kde se dá relaxovat a pozorovat západ slunce. Člověku ani nepřijde, že by byl v Praze.
Dalším oblíbeným místem je Praha 1 a její uličky. Řekla bych, že mají takové kouzlo Itálie. Miluji Náplavku a vzpomínky na železniční most (jedny z mých prvních focení). Nesmím zapomenout na Muzeum a Václavské náměstí. Z některých úhlů si tam připadám jako v Římě. No a pak se mi moc líbí u Vyšehradu. To je taková typická pražská záležitost.
Které části Prahy jsou v současnosti spojené s vaším profesním životem?
Momentálně nejvíce Praha 2, kde mám studio. Pak Praha 1, tam ráda vyběhnu do již zmiňovaných uliček.
Čemu se aktuálně věnujete?
Zhruba začátkem roku jsem „přesedlala“ na jiný styl fotografie, který mi jde, řekla bych, nejlépe, a to je beauty. Beauty fotografie je jedna z nejnáročnějších hlavně kvůli nutnosti důkladné retuše, která zabere několik hodin. V mém případě to u jedné osoby na fotce může být klidně 3 až 6 hodin. Beauty je určena převážně k fotografování make-upu nebo šperků, a proto se fotí detail obličeje nebo dokonce jen výřezy – třeba rty nebo oči.
Vzhledem k tomu, že nad jednou fotkou sedíte někdy skutečně celý den, často i ten další, je nutné mít vytrénované oko, abyste viděli všechny detaily a nic vám neuniklo. Od takové fotky se očekává dokonalá pleť a make-up. Jenže čím větší detail, tím těžší retuš. Takhle zblízka vyleze na fotce, jak já říkám, „i to, co tam ve skutečnosti není vidět,“ a zvýrazní se každý detail. Proto je mojí aktuální prací zdokonalování retuše a trénink nových druhů svícení, aby fotky byly různé a zajímavé.
Máte nějaké zkušenosti jako průvodkyně?
No, průvodce dělám každému, kdo chce fotit v uličkách Prahy a z Prahy není… 😀
Mnoho lidí se v Praze nevyzná, a i když tu třeba žije, neví, kde by bylo vhodné fotit. Pak se stávám průvodcem na hodinu i dvě. 🙂
Praha je plná příběhů. Podělíte se o nějaký svůj, který je s ní spojený?
Třeba ten o tom, jak jsem ještě jako nepražská jela do Prahy na foto výlet. Domluvené modelky, přes hodinu cesty… a zapomněla si doma karty do foťáku? 😀 Ten je můj oblíbený… hahahaha
Venku už moc nefotím. Když ale ano, tak při venkovním focení ráda využívám architekturu. Nic specifického nebo konkrétního, prostě když vysvitne sluníčko, ráda ji při focení použiju. Třeba kousek od mého ateliéru, za rohem od porodnice U Apolináře, je budova s jednolitou zdí, její povrch je z materiálů, které když svítí sluníčko, fungují jako odrazka. Díky tomu, že mám tu budovu za zády, nepotřebuju u focení asistenta, který by nějakou odrazku držel. 😀
Ráda jsem fotila na Malé Straně, mezi domy tam jsou dlouhé uličky, které vypadají krásně na pozadí fotky. Čím delší ta ulice je, tím lepší. Mám moc ráda budovu Národního muzea jako pozadí na fotkách a Václavské náměstí celkově. Je ale rozdíl v tom, jestli jste na místě, které je prázdné nebo plné lidí.
Dřív jsem si dělala fotografické výzvy. Tuhle byste našli i na mém YouTube kanálu, bylo to focení alá Peter Lindbergh. To byl jeden z nejznámějších fotografů světa, bohužel v loni v září zemřel. Ale zpět k foto výzvě. Modelka, se kterou jsem tehdy pracovala, mi řekla, že bych chtěla být vyfocená taky tak, jako fotil on. Fotil třeba známé lidi, hvězdy v ulicích New Yorku, uprostřed davů. Chtěla jsem na místo, kde by bylo co nejvíc lidí. A aby z toho davu na fotce prostě vykoukla ta modelka.
A pak jsem si řekla, že bych ráda našla i místo na Václavském náměstí nebo blízko něj, kde nejsou žádní lidé. Kousek od Václaváku je jedna taková ulička, která je jako jediná většinou bez turistů. Přijde mi to zajímavé. Mají tam takové hezké dveře a stará futra, kovové rolety, v jednom obchůdku se prodávají suvenýry, ale jinak je to komplet prázdné.
Šly jsme tam. Krásně svítilo sluníčko, využily jsme toho, kdybychom se musely přemísťovat z jednoho konce Prahy na druhý nebo na nějaké vzdálenější místo, mohlo by se nám ztratit to hezké světlo, které jsme potřebovaly. Byla tehdy strašná zima. Ale ty fotky jsou krásné! Vypadají dokonce, jako by byly z Říma, prostě úplně jinej svět.
Kdybyste měla vybrat jedno místo, které podle vás stojí za to navštívit, jaké by to bylo?
Za mne Svět medúz v Arkádách Pankrác. To je moje velmi oblíbené místo! Chodila bych tam každý den kdybych měla tu možnost.
Foto: © Mia Křižková, Mia-PhotoVisage
Kde se o aktivitách Mii Křižkové dozvíte víc?
- Facebook Mii Křižkové (Mia-PhotoVisage)
- Instagram Mii Křižkové
- YouTube kanál Mii Křižkové: Mia- PhotoVisage