Maršnerova továrna na cukrovinky a čokoládu
Rozlehlá továrna na sladké dobroty v Korunní ulici (Kresba: Jiří Filípek)

Historie této továrny začala roku 1889 na pražském předměstí – Vinohradech, připojených k Praze až roku 1922, a dnes už nám na ni zbyly jen nostalgické vzpomínky.

Dobroty, jichž kvapem přibývalo

Do podnikání se pustila nejdříve paní Albína Maršnerová (*1857—†1916), která začala ve sklepních prostorách vinohradského domu v Balbínově ulici vařit roku 1889 na živnostenský list turecký med

Sladkosti zlákaly i jejího manžela Františka (*1857—†1917), muže podnikavého ducha, a proto se roku 1891 zapojil do rodinné firmy, kterou přestěhoval do Čelakovského ulice, kde zřídil ve dvou větších přízemních objektech hostince Na Plzence výrobnu, i sklady surovin a hotových dobrot. 

František Maršner byl svého času ctěným podnikatelem. (Kresba: Jiří Filípek)
František Maršner byl svého času ctěným podnikatelem. (Kresba: Jiří Filípek)

Zde už se sortiment rozšířil o nové a málo známé druhy cukrovinek jako sultánský chléb, manna, šumivé bonbony a sučuk, což byl turecký název cukrovinky tvořené jádry mandlí a ořechů, navléknutými na nit a obalenými zahuštěnou šťávou z vinných hroznů. Mezi dobrotami bývala i chalva, připravovaná z rozemletých semínek sezamu či slunečnic, a ochucených vanilkou, pistáciemi, čokoládou, mandlemi či arašídy. Na závěr se semínka smíchala s medem či cukrovým sirupem. 

Nová továrna nabízela i první kolekce s figurkami a tabulkovou čokoládu

Protože se výroba stále zvyšovala, rozhodli se manželé roku 1896, že se pustí do stavby nové továrny. Firma byla tehdy zapsána do rejstříku dne 27. června roku 1896 pod názvem “První česká továrna na orientálské cukrovinky a čokoládu na Královských Vinohradech, F. Maršner”. 

Továrna vyrostla o rok později na dn. Korunní třídě vedle měšťanského pivovaru. Přibylo zpracování kakaových bobů na čokoládu a čokoládové cukrovinky, přidaly se pěnové sladkosti a v roce 1897 nabídla firma zákazníkům v tomto ohledu něco v Evropě dosud nevídaného: vánoční čokoládové kolekce s figurkami.

Rozlehlá továrna na sladké dobroty v Korunní ulici (Kresba: Jiří Filípek)
Rozlehlá továrna na sladké dobroty v Korunní ulici (Kresba: Jiří Filípek)

Maršnerova firma neměla nač si stěžovat, ovšem protože jí na paty šlapala konkurence (mj. kutnohorská Lidka a olomoucká Zora), změnila se v roce 1901 na akciovou společnost. Tehdy měla kolem 850 zaměstnanců a přišla s výrobou tabulkové čokolády

František Maršner z firmy vystoupil, ale akciová společnost fungovala dál

I když podražily kakaové boby a cukr, začala a. s. nabízet v roce 1914 řadu „velejemných čokolád“, pro něž byla zvolena nová značka ORION (zaregistrovaná 11. března 1914). Podařilo se jí překonat těžké období 1. světové války a hospodářskou krizi ve 30. letech minulého století, od roku 1928 se nazývala „ORION, továrna na čokoládu, a. s. Praha“, a zůstala až do 2. světové války kvalitou svých výrobků i nízkými cenami největší československou továrnou svého druhu (měla pobočku v Uherském Brodě). Dokonce patřila k nejznámějším evropským výrobcům čokolády a cukrovinek, a dodávala na trh třetinu tuzemské produkce čokolády a cukrovinek. Mezi nimi se objevily i dodnes oblíbené dobroty jako tyčinka Kofila, rumové pralinky, banány v čokoládě, kočičí jazýčky či ledové kaštany.

Hrob mají Albína a František Maršnerovi na vinohradském hřbitově. (Foto: Miloslav Čech)
Hrob mají Albína a František Maršnerovi na vinohradském hřbitově. (Foto: Miloslav Čech)

S trochou nadsázky řečeno nezbyla ani cihla

Přes všechny úspěchy byla po roce 1945 firma v rámci rušení menších podniků znárodněna a stala se součástí společnosti Pražské čokoládovny, založené v dubnu 1947. Přestěhovala se do Modřan, zatímco vinohradská továrna byla roku 1952 uzavřena.

V centrální budově sídlila do roku 2000 n. p. Biogena a Ústav sér a očkovacích látek, tovární objekty byly přestavěny, ale v roce 2008 bylo vše demolováno a vyrostly tu obytné domy (stejně jako na místě sousedního vyhořelého měšťanského pivovaru).

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.