Královská cesta se měnila

Tato trasa slavnostních panovnických průvodů Prahou je známá, ale my si k ní přidáme pár zajímavostí, na které se někdy zapomíná.

Cesta první zahrnující Vyšehrad

Původně ustanovil císař Karel IV. (1346—1378), aby se každý panovník vydal z Pražského hradu den před svou korunovací českým králem na Vyšehrad, a poklonil se tam památce přemyslovských předků, z nichž on pocházel po matce Elišce Přemyslovně (1310—1330). Po modlitbách se pak měl vrátit zpět na Pražský hrad k večerní pobožnosti. 

Karel IV. si v září 1347 na tuto cestu oblékl oděv, jímž chtěl připomenout prostý původ Přemyslovců, takže se odlišoval od honosně nastrojeného doprovodu. Ovšem i když byl národem ctěn, zůstal jediným českým králem, který tuto cestu absolvoval.

Královská cesta – kresba Jiřího Filípka
Královská cesta – kresba Jiřího Filípka

Cesta druhá začínající u dnešní Prašné brány

Jeho syn Václav IV. (1378—1419) byl korunován v červnu 1363 jako dvouletý, takže trasu na Vyšehrad a zpět neabsolvoval, ale roku 1383 ji pozměnil. Rozhodl se k tomu poté, co v únoru onoho roku přesídlil z Pražského hradu do nového sídla zvaného Králův dvůr, které si dal vybudovat ve Starém Městě u dn. Prašné brány (a kde čeští králové sídlili až do dubna 1484). 

Tehdy nařídil, aby jeho nástupci zahajovali Královskou cestu na Pražský hrad právě odtud. Jeho bratr Zikmund (1419—1437), jenž se nechal v červenci 1420 ve zkráceném řízení korunovat na Pražském hradě (který byl v držení jeho příznivců), neměl na slavnostní průvod nepřátelsky naladěnou Prahou ani pomyšlení, takže novou trasu absolvoval jako první teprve roku 1438 Zikmundův zeť Albrecht II. Habsburský (1437—1439).

Druhá královská cesta byla až do 17. století o něco delší než ta stávající, a to kvůli zajížďce, kterou si vynutil terén svažující se od hradu k Malé Straně. Jak vidíme, vedl Celetnou na Staroměstské a Malé náměstí, Karlovou ulicí, přes Křižovnické náměstí a Karlův most, dále Mosteckou přes Malostranské náměstí do Nerudovy, na Úvoz, Pohořelec, Loretánské náměstí, a Loretánskou ulicí na Hradčanské náměstí. 

Cesta třetí, zkrácená

Tato varianta se začala používat od 17. století, kdy byla zbudována z Nerudovy ulice ulička zvaná Ke Hradu, čímž odpadla objížďka přes Úvoz, Pohořelec, Loretánské náměstí a Loretánskou ulici. Za Habsburků využívali novou trasu obvykle především panovníci přijíždějící na Pražský hrad z Vídně, a proto vstupovali do Prahy od východu. 

***

Kresba Jiřího Filípka je převzata se svolením nakladatelství Albatrosmedia – www.albatrosmedia.czz mojí knihy zpracované s Janem Rosákem a nazvané „Od Andělů po žárovky – 100 historických zajímavostí“. 

Autorem ústřední postavy průvodkyně je grafik, malíř a ilustrátor Karel Benetka.

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.