Josef Václav Radecký z Radče – voják do morku kostí
Na počest vítězství J. V. Radeckého z Radče v bitvách u severoitalských měst Custoza a Novara složil Johann Strauss st. slavný „Radeckého pochod“. (Kresba: Jiří Filípek)

Tento český šlechtic (*1766—†1858) se narodil na zámku Třebnice stojícím ve stejnojmenné obci u Sedlčan. V dětství přišel o rodiče, takže od svých šesti let žil v Praze u dědečka z otcovy strany, a pod jeho vlivem si zvolil vojenskou kariéru.

Při válčení měl více štěstí než v civilním životě

V roce 1778 nebyl tento absolvent piaristického gymnázia v Panské ulici přijat ze zdravotních důvodů na vídeňskou Tereziánskou vojenskou akademii, ale jeho sen stát se vojákem c. a k. rakouské armády se mu splnil v srpnu roku 1784. 

Postupoval úspěšně po vojenském žebříčku, osvědčil se ve všech významných bitvách té doby, takže si ho všiml ruský generál Suvorov, a ruský car Mikuláš I. ho ocenil titulem ruského generála polního maršála. 

Jeho rodinný život byl méně pohodový než vojenská služba. Roku 1798 se oženil, měl pět synů a tři dcery, roku 1854 ovdověl, a přežil ho pouze jeden syn a jedna dcera. Měl velké dluhy, které však platil jeho mecenáš, a roku 1857 odešel po třiasedmdesátileté službě na odpočinek. Usadil se ve své milánské rezidenci, kde zemřel roku 1858 ve věku 92 let na zápal plic, jenž byl následkem zlomeniny krčku stehenní kosti, kterou utrpěl poté, co uklouzl po navoskované podlaze. 

Na počest vítězství J. V. Radeckého z Radče v bitvách u severoitalských měst Custoza a Novara složil Johann Strauss st. slavný „Radeckého pochod“. (Kresba: Jiří Filípek)
Na počest vítězství J. V. Radeckého z Radče v bitvách u severoitalských měst Custoza a Novara složil Johann Strauss st. slavný „Radeckého pochod“. (Kresba: Jiří Filípek)

Známý pomník, který maršál neviděl 

Rakousko si velmi cenilo tohoto svého maršála – přesvědčeného monarchisty, a nepřítele revolucí, liberalismu a nacionalismu. Bojoval pod velením Laudona, roku 1813 vypracoval spojenecké plány bitvy národů u Lipska, a mj. roku 1848 potlačil osvobozenecké hnutí v Itálii.

Zbudování pomníku maršála Radeckého v Praze bylo iniciováno krátce po bitvě u Novary roku 1849, kdy Radecký porazil početně silnější sardinské vojsko, což vedlo k vítězství Rakouska ve válce a k abdikaci sardinského krále Karla Alberta.

Provedením sousoší byli pověřeni v té době nejlepší pražští sochaři – bratři Emanuel a Josef Maxovi. Emanuel znal Radeckého osobně, takže vytvořil jeho sochu, zatímco Josef se ujal ostatních postav. Podle knížky „Pomníky a zapomníky“ vytvořil Emanuel dva návrhy: na prvním Radecký seděl na koni, a na druhém stál s maršálskou holí v ruce obklopen zástupci národů tehdejšího Rakouska. Teprve na třetím návrhu Christiana Rubena se vztyčil s maršálskou holí a s bronzovým praporem v ruce na štítu, který drželi vojáci symbolizující osm hlavních zbraní rakouské armády. Podle prof. Rutha šlo o „dělostřelce, myslivce. pěšáka, štýrského střelce, husara, námořníka, hulána a serežána (jakéhosi vojenského posla)“.

Ačkoli byl Radecký menšího vzrůstu, na sousoší „vyrostl“ do výšky 2,84 m. (Kresba: Jiří Filípek)
Ačkoli byl Radecký menšího vzrůstu, na sousoší „vyrostl“ do výšky 2,84 m. (Kresba: Jiří Filípek)

Josef a Emanuel Maxovi vytvořili model, podle nějž byl pomník odlit v Norimberku z bronzových italských děl ukořistěných na Sardinii. Odhalení pomníku, jehož se mj. zúčastnil císař František Josef I. s chotí, se konalo 13. listopadu roku 1858, deset měsíců po maršálově smrti. Českou veřejnost zastupovali většinou čeští vojenští vysloužilci, kteří na „otce“ Radeckého vzpomínali v dobrém.

…a který stál na Malostranském náměstí v celé své kráse pouze 60 let Krátce po 28. říjnu 1918 totiž pomník zahalili pražští hasiči plátnem a v polovině května 1919 začala demontáž 10 tun vážící bronzové části vysoké 676 cm. Ta byla přenesena do Lapidária Národního muzea na výstavišti u Stromovky. Žulový postavec s bronzovými tabulkami nesoucími názvy bojišť Custozza, Novara, Verona, Vicenza byl odstraněn roku 1921.

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.