Josef Jungmann a nejen pomník
Na svém pražském pomníku drží Josef Jungmann v jedné ruce napůl stočený svitek a v druhé pero, což byl antický motiv, jímž se nechal inspirovat autor základní skici Václav Levý, který studovat v Římě. Po jeho smrti se vlastního zhotovení ujal jeho žák Ludvík Šimek. (Foto: Miloslav Čech)

Je známo, že tento rodák z Hudlic u Berouna se stal známým českým jazykovědcem a překladatelem. My si dnes o něm řekneme pár méně známých drobností souvisejících s Prahou.

Všechno zlé bývá k něčemu dobrému

Do Prahy přišel Jungmann (*1773—†1847) roku 1788, studoval zde gymnázium a od roku 1792 univerzitu, kde si po absolvování povinné dvouleté filozofie zapsal práva. To mu maminka nikdy neodpustila, protože z něj chtěla mít kněze. 

Aby se uživil, dával kondice hudby (sám hrál od dětství na housle), zpěvu, psaní a počtů, a když mu jednou jeho přítel žáky přebral, šel se prý vyplakat k první soše sv. Václava na dn. Václavském náměstí. (O této soše si povíme více v Pražském okénku za týden.)

Zde ho zastihl spolužák se vzkazem, že jistý profesor má pro něj ještě výhodnější doučovací hodiny. 

Z podnájmu do vlastního domu 

Jungmann studia nedokončil, odstěhoval se do Litoměřic, kde nastoupil roku 1799 jako suplent gymnázia, oženil se, a roku 1815 se s rodinou vrátil do Prahy. Zde bydleli nejprve v podnájmu v bytě domu v dn. Liliové ulici, a později se přestěhovali do dn. Jungmannovy ulice. 

Zakoupili dům čp. 749/32, který zvýšili o další patro. Ze zadního pokoje byl výhled do krásné Františkánské zahrady a děti mohly chodit na procházky do nedaleké dn. Národní třídy, kde bývaly pod stromy kamenné lavičky. 

Na svém pražském pomníku drží Josef Jungmann v jedné ruce napůl stočený svitek a v druhé pero, což byl antický motiv, jímž se nechal inspirovat autor základní skici Václav Levý, který studovat v Římě. Po jeho smrti se vlastního zhotovení ujal jeho žák Ludvík Šimek. (Foto: Miloslav Čech)
Na svém pražském pomníku drží Josef Jungmann v jedné ruce napůl stočený svitek a v druhé pero, což byl antický motiv, jímž se nechal inspirovat autor základní skici Václav Levý, který studovat v Římě. Po jeho smrti se vlastního zhotovení ujal jeho žák Ludvík Šimek. (Foto: Miloslav Čech)

Pomník, který musel načas ustoupit metru

Při stém výročí Jungmannova narození byl v červenci 1873 položen základní kámen jeho 7 metrů vysokého pomníku. Pozemek na dn. Jungmannově náměstí, na nějž ústí i „jeho“ ulice, pro něj vyčlenila zdarma radnice. Tehdy tu byl k vidění model budoucího pomníku, na nějž se jezdili dívat lidé z různých krajů, a železnice kvůli tomu vypravovala zvláštní vlaky se sníženým jízdným. 

Slavnostní odhalení statue se konalo 15. května 1878. V první polovině 80. let minulého století pomník na několik let „ustoupil“ stranou kvůli budování trasy B metra, kdy středovou část náměstí „zdobila“ hluboká jáma. 

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.