Jak začínali pražští záchranáři
Záchranářská pražská košatina. (Kresba: Jiří Filípek)

Předchůdcem této služby se stala první pohyblivá stanoviště lékařů, ranhojičů a porodních bab, kteří byli připraveni poskytnout nezbytnou zdravotnickou pomoci například již roku 1792 při korunovační slavnosti Františka I., konané ve Stromovce nedaleko Šlechtovy restaurace. O šest let později byla zřízena „Humanitní společnost pro záchranu zdánlivě mrtvých a v náhlém nebezpečí smrti se ocitnuvších“, a po polovině 19. století začaly první krůčky k modernizaci této nezbytné služby.

Moudré rozhodnutí policejního prezidenta

„Pražský dobrovolný sbor ochranný“ vznikl v Praze roku 1857 na doporučení tehdejšího ředitele c. k. pražské policie barona Päumanna, měl 36 členů, ale pouze tři byli profesionálními zdravotníky – šlo o dva lékaře a jednoho chirurga. Jejich první prubířskou akcí se stal o rok později požár Šítkovských mlýnů, ale pomáhali například i při povodních v roce 1890. V druhé polovině tohoto roku si Sbor zřídil „Záchrannou stanici“ s nepřetržitou službou. Zpočátku tu působili pouze medici, ale postupně přibývali lékaři. 

První dopravní prostředky záchranářů nás trochu překvapí 

Prvním z nich se stala krytá nosítka, roku 1890 přibyly kočáry tažené koňmi (z nichž poslední byl vyřazen z provozu roku 1923 či 1924), a roku 1910 darovala záchranářům první automobil firmy Laurin & Klement Pražská městská pojišťovna. V roce 1928 jezdilo těchto skutečných sanitek pražskými ulicemi již patnáct. Jedna byla určena pro převoz neinfekčních nemocných z venkova do Prahy; tuto službu si však musel pacient zaplatit.

Součástí vozového parku byl také sanitní motocykl, určený pro převoz pacientů na kratší vzdálenosti.

Svezli se i násoskové, „zbůjníci“ a nebožtíci, ale na houkačky si museli Pražané počkat

Pro převoz násosků a „zbůjníků“ sloužila košatina umístěná na dvoukoláku. Pokud byli tito pasažéři v hlubokém bezvědomí, skončili v nemocnici, byli-li však probuditelní, čekala je separace policejní strážnice. Košatina prý přepravovala i lidi, kteří byli nalezeni na pražských ulicích mrtví.

Záchranářská pražská košatina. (Kresba: Jiří Filípek)
Záchranářská pražská košatina. (Kresba: Jiří Filípek)

Zvukový signál – fanfárovou trubku – směli pražští záchranáři používat teprve díky povolení Ministerstva vnitra od 1. ledna roku 1924, poté, co se jejich Sbor stal tzv. obecní službou.

Financování a stěhování

Co se financování této služby týče, do roku 1900 čerpala peníze především z příspěvků členů a od mecenášů (například Zátkova sodovkárna dodávala svoji sodovku). Město Praha hradilo výdaje na koně, na opravy vozového parku a nájemné, a postupně začal také přispívat Zemský výbor království Českého, Česká spořitelna a některé banky.

Nejprve měli záchranáři sídlo v dolní části Václavského náměstí, roku 1891 se stěhovali do domu U Pelikánů ve Spálené ulici č. 93, a o čtyři roky později se přesunuli na dn. Senovážné náměstí do budovy bývalé Městské váhy určené k vážení sena. Roku 1911 se usadili v bývalém klášteře Paulánů na severní straně Staroměstského náměstí, kde přijímali od 20. let minulého století i telefonické objednávky záchranářských povozů. Bylo jim přiděleno telefonní číslo 607 27. Poté, co byla tato budova v květnu roku 1945 poničena, sídlili krátký čas v Růžové ulici a pak získali prostory v ulici Dukelských hrdinů 21, kde se točil televizní seriál „Sanitka“. Zde zůstali – pod novým názvem „Záchranná služba hl. m. Prahy“ – až do 26. března roku 1999, kdy se stěhovali do prostor ve vinohradské Korunní ulici čp. 2456/98.

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.