Jak Praha přišla k letištím
Hlavní budova kbelského letiště připomínala spíše dřevěnou hájenku. (Kresba: Jiří Filípek)

Je tomu sto let, co vzniklo první z nich, které tehdy bylo za hranicemi Prahy a navíc dnes by nám připadalo předpotopní. Vývoj je však tvrdohlavý a progresivní, takže dnes už máme letiště moderní, které hodlá jít i nadále s dobou.

Začneme ve Kbelích

Po vzniku republiky byly po dlouhých debatách vyhodnoceny jako místo vhodné pro zbudování letiště velké kbelské pozemky vyvlastněné Czerninům. Na tomto tehdejším předměstí byl letecký provoz zahájen již v prosinci roku 1918, ale o skutečném novém letišti lze hovořit teprve od 28. října 1923, kdy zde slavnostně zahájily provoz Československé aerolinie. Toto letiště mělo dvě části – vojenskou a civilní, z nichž ta druhá skončila k 1. lednu 1938, a to po oficiálním zprovoznění letištního obra v Ruzyni.

Hlavní budova kbelského letiště připomínala spíše dřevěnou hájenku. (Kresba: Jiří Filípek)
Hlavní budova kbelského letiště připomínala spíše dřevěnou hájenku. (Kresba: Jiří Filípek)
Takovýto autobus vozil cestující z Prahy do Kbel. (Kresba: Jiří Filípek)
Takovýto autobus vozil cestující z Prahy do Kbel. (Kresba: Jiří Filípek)

Ovšem než tito odvážlivci mohli nastoupit do letadla, personál je zvážil a jaksepatří oblékl, protože letadla byla otevřená. Každý si musel obout teplé boty, navléci leteckou kombinézu, rukavice a kuklu, nasadit letecké brýle a krk omotat vlněnou šálou.

Letiště v Letňanech, Čakovicích a na Točné

V Letňanech vzniklo zkušební letiště pro továrnu Letov, a pozemky pro ně začal stát vykupovat v roce 1922. Stěhovaly se sem dřevěné baráky stojící za vysočanskou Kolbenkou a obdobné stavby ze Kbel, patřící letňanské továrně na letadla.

Letňanské letiště mělo sloužit také firmám AERO a Praga (které vlastnil koncern ČKD), a přestěhoval se sem ze Kbel také Vojenský technický letecký ústav a později i Výzkumný a zkušební letecký ústav. Letňanské budovy, aerodynamický tunel a hangáry byly dokončeny roku 1927. Nejrozlehlejší budovou se stala zkušebna letadel, která měla půdorys 80,6 krát 31,25 metrů; zkušební dvorana byla široká 64 m a do hloubky měřila 22,4 m.

Letiště v Čakovicích zprovozněné roku 1932 mělo sloužit letecké továrně Avia. Fanoušky letectví bude zřejmě zajímat, že ve zdejších výrobních halách – jak píše M. Plavec – „probíhala sériová výroby například československých stíhacích letounů Avia B-534, jednoho ze symbolů předválečného československého letectva“.

Co se Točné týče, zdejší letiště využívali od 20. let minulého století milovníci bezmotorového létání, protože je lákaly „svahy v okolí památného keltského hradiště Závist.“ Bylo určeno zejména bezmotorovým pilotům, „jejichž větroně vlekla motorová letadla“.

Konečně došlo na Ruzyni

Historie tohoto civilního letiště začala v březnu roku 1929, kdy vláda požehnala výkup 108 hektarů ruzyňských pozemků. Bylo totiž zřejmé, že Kbely přestávají civilní letecké dopravě stačit. Architektonická soutěž byla uzavřena v prosinci 1931, a nejprve vznikalo dnešní ruzyňské tzv. staré letiště. Jelikož hospodářská krize komplikovala státu získání sto milionů korun na výstavbu, hrubá stavba probíhala teprve v letech 1933—1935, a první dopravní letadlo Československé letecké společnosti zde přistálo 5. dubna 1937. Tehdy byla Ruzyně jedním z nejmodernějších evropských letišť a prospělo jí, že okupanti zde zřídili dvě nové přistávací a vzletové dráhy.

Po druhé světové válce ovšem bylo zřejmé, že ruzyňské „mládě“ bude nutno rozšířit a zdokonalit. Definitivně o tom prý rozhodl první proudový „dopravák“ Tupolev Tu-104, který přesvědčivě prokázal, že dosavadní přistávací dráha je krátká. Samozřejmě následovaly další úpravy, neboť modernizace letectví nasazovala rázné tempo a Ruzyně se jí musela přizpůsobit.

Od roku 2012 platí nový název Letiště Václava Havla.

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.