„Hú, to byla krása“ aneb Štědrý den nastal
V malých domcích či bytech se stromeček zavěšoval špičkou dolů. Kresba Jiřího Filípka je se svolením nakladatelství Albatros Media přetažena z mojí „Knížky pro zvídavé děti“, která vyšla roku 2018.

Vánoce bývaly dlouho pouze církevním svátkem, který postupně doplňovaly v příbytcích purpury a františky, vonící po kostelním kadidlu. Ovšem když se začaly v domácnostech v 19. století na Štědrý večer 24. prosince rozsvěcet vánoční stromečky, dospělí zapomínali na celoroční starosti a spolu s dětmi se těšili z té krásy.

Zelený nazdobený krasavec

V Praze se rozzářil tento symbol Vánoc poprvé roku 1812, kdy se jím pyšnil mohučský rodák, divadelní režisér a ředitel pražského Stavovského divadla Johann Carl Liebich, který bydlel v Libni. O dva roky později, tedy roku 1814, provázel onen jehličnan poprvé oslavy Vánoc na vídeňském panovnickém dvoře, ale na větší rozšíření si musel počkat až do druhé poloviny 19. století. Vánočních stromeček nejprve zdomácněl v pražských šlechtických a měšťanských domácnostech, a teprve koncem století se stal téměř celopražským vánočním „doplňkem“.

Stromečky prodávali venkované a Podskaláci, kteří nabízeli většinou smrky a jedličky různých velikostí. Kdo na ně neměl, musel počkat až na Štědrý den, kdy už byly k mání zdarma.

Zdobily se zpočátku velmi skromně: barevnými řetězy, slepovanými ořechovými skořápkami, doma pečenými perníčky a zázvorkami, dřívky, svíčkami a malými jablíčky zvanými panenčata. Zámožnější Pražané si později nakupovali skleněné ozdobičky a na špičku stromku umísťovali voskové postavičky andílků oblékaných do oblečků. 

V malých domcích či bytech se stromeček zavěšoval špičkou dolů. Kresba Jiřího Filípka je se svolením nakladatelství Albatros Media přetažena z mojí „Knížky pro zvídavé děti“, která vyšla roku 2018.
V malých domcích či bytech se stromeček zavěšoval špičkou dolů. Kresba Jiřího Filípka je se svolením nakladatelství Albatros Media přetažena z mojí „Knížky pro zvídavé děti“, která vyšla roku 2018.

Smažení kapři voněli v pražských domácnostech teprve od konce 19. století 

Hospodyňky se snažily, aby štědrovečerní menu bylo výjimečné. Polévka prý bývala většinou hrachová nebo rybí, a druhý chod tvořily ryby; šlo hlavně o kapry vylovené buď z Vltavy, nebo z třeboňských rybníků. V zámožnějších pražských rodinách se kromě kapra objevoval například v 60. letech 19. století i kaviár, šneci, úhoři a štiky.

Dlouho se u nás kapr servíroval načerno. K němu se vařila speciální omáčka, která se připravovala dva dny před Štědrým dnem a bylo pro ni nutno nakoupit perník, mandle, rozinky, ořechy, povidla a sladké pivo. Kvůli této omáčce musely pražské pivovary v předvánoční době zvýšit výrobu tohoto moku. 

Když se na slavnostně upravených stolech začala objevovat jako novinka smažený kapr, býval sice obložen bramborovým salátem, ale ten se většinou připravoval jen z brambor, okurek a herynků. 

Skromné sladkosti i dárky

Šlo například o vdolky s povidly, sladký jahelník, lívance, spařované buchtičky a různě upravené ovoce. To bylo zpracováno buď na sladkou kořeněnou omáčku zahuštěnou perníkem, nebo na tzv. muziku, což bylo rozvařené ovoce. Z cukroví se většinou v pražských domácnostech pekly zázvorky a perníčky, a samozřejmě i vánočky. Na závěr večeře se podávalo ovoce – jablka, ořechy, svatojánský chléb či fíky. Z nápojů se popíjelo pivo, víno, punč a čaj s rumem.

Dárky bývaly ve většině pražských rodin dlouho jen skromné či spíše praktické – oblečením počínaje a obutím konče. Dlouho lidé provozovali různé štědrovečerní zvyky, které se předávaly z generace na generaci: šlo například o házení střevícem, lití olova či rozkrajování jablek. Kromě zpívání koled a hraní různých společenských her (např. domina) lidé nezapomínali navštěvovat sousedy.

Na Hod boží a na svátek sv. Štěpána, tj. o svátcích, které Pražané trávívali velmi rádi doma, se servírovalo maso. Někdo dával přednost vepřové pečeni, v jiných rodinách se podávala tradičně pečená husa s knedlíkem a zelím, zaječí předky načerno či na smetaně apod. K tomu samozřejmě hospodyňky nabízely pivo.

A jak šel čas, lidé se stále více těšili na Silvestra.

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.