Hradní vyhazov aneb Tři létající hradní funkcionáři
Trojice mužů prolétla při defenestraci s největší pravděpodobností levým oknem východní strany druhého patra Ludvíkova křídla Pražského hradu. Fotografie Miloslava Čecha byla přetažena se souhlasem nakladatelství Albatrosmedia z druhého dílu mojí knihy „Co v průvodcích o Praze nebývá“.

Defenestrace na Pražském hradě se jak známo odehrála 23. 5. 1618 z druhého nadzemního patra Ludvíkova křídla (přistavěného ke Královskému paláci), které mělo ještě dvě patra podzemní, a proto se občas uvádění pater liší. Protože průběh této události je známý, my se dnes blíže podíváme na její tři oběti. 

Proč si Jaroslav Bořita z Martinic a na Smečně oblékl „ničemné staré a škaredé šaty“

Tento místodržící (*1582—†1649) v letech 1616—1618 výrazně zbohatl coby karlštejnský purkrabí, jemuž šly do kapsy výnosy ze statků patřících Karlštejnu. (Výnosy ze statků patřících Pražskému hradu patřily králi.) Jak známo defenestraci přežil, dopadl blíže k hradní zdi (což naznačuje pomníček na mapce) a ujala se ho Polyxena z Lobkovic.

Ještě téhož dne se nechal ostříhat a „ručničným prachem smočeným očerniti“ vous, oblékl si „jakési ničemné staré a škaredé šaty“ a odešel za bílého dne z areálu Pražského hradu domů, protože ho stráže nepoznaly. Zamířil do svého Martinického paláce na Hradčanské náměstí čp. 67/8, několikrát si před manželkou poskočil, aby ukázal, že je fit, a spěchal žalovat císaři do Vídně. 

Za odměnu se stal v letech 1621 a 1622 podruhé karlštejnským purkrabím.

Jaroslav Bořita z Martinic a na Smečně. Bořita bylo původně křestní jméno, ale když získal významné postavení na dvoře českých králů, stalo se součástí jména dalších generací. (Kresba: Jiří Filípek)
Jaroslav Bořita z Martinic a na Smečně. Bořita bylo původně křestní jméno, ale když získal významné postavení na dvoře českých králů, stalo se součástí jména dalších generací. (Kresba: Jiří Filípek)

Několik tun zlata Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberku

Ani tento druhý „letec“ (*1572—†1652) nebyl žádný chudák a jistě byl rád, že opustil Jednotu bratrskou (jejímž byl v mládí členem) a začal se hlásit ke katolické víře svých chlebodárců. Nejprve zbohatl díky tomu, že se roku 1602 oženil s Lucií Otýlií, dcerou Adama z Hradce, a nastěhoval se do paláce pánů z Hradce stojícího na Zámeckých schodech čp. 191/3, jemuž se tehdy začalo říkat Slavatovský. A v letech 1604—1611 zvětšil své bohatství jako karlštejnský purkrabí.

Pan Vilém ovšem zvětšoval své jmění i při pobělohorských konfiskacích, díky nimž uložil do sklepů onoho domu několik tun zlata. (Pro představu: 1,5 kg zlata je kvádr o velikosti krabičky od cigaret.)

Slavata utrpěl lehký otřes mozku, upadl na chvíli do bezvědomí, a má pomníček o něco níže, protože po pádu se trochu skutálel po svažitém terénu. 

Vilém Slavata z Chlumu a Košumberku (Kresba: Jiří Filípek)
Vilém Slavata z Chlumu a Košumberku (Kresba: Jiří Filípek)

Filip Fabricius (*1570—1632) nebyl obyčejný písař

Absolvoval pražskou jezuitskou akademii, v roce 1588 se stal bakalářem a o rok později mistrem svobodných umění. Od roku 1598 byl erbovním staroměstským měšťanem (označení nositelů erbů, kteří neměli urozený původ, ale vlastnili městský dům), a oženil se s Juditou Podráskou, dcerou bohatého obchodníka. S ní měl syna Jana Václava a dceru Ludmilu. Roku 1605 nastoupil do císařských služeb a osvědčil se jako spolehlivý úředník, za což mu roku 1608 Rudolf II. udělil predikát (přídomek, nikoliv titul) z Rosenfeldu, a roku 1610 ho povýšil na prvního sekretáře německé části České dvorské kanceláře.

Vylepšený erb Fabricia (Kresba: Jiří Filípek)
Vylepšený erb Fabricia (Kresba: Jiří Filípek)

Po dopadu zůstal zcela nezraněn a jeho první starostí bylo informovat o své újmě císaře ve Vídni. Ferdinand II. se mu odvděčil funkcí podkomořího věnných (tedy královniných) měst, kterou vykonával v letech 1623 až 1631, a díky níž mohl kupovat konfiskované statky. Získal například panství Libáň, Kropáčovu Vrutici i několik domů v Praze. 

Na mapce Jiřího Filípka vidíme, kudy pospíchali oba místodržitelé do Lobkovického paláce, kde je očekávala paní Polyxena. Mapka byla přetažena se souhlasem nakladatelství Euromedia z mojí knihy „Slavné Češky a jejich blízcí“, která vyšla roku 2019.
Na mapce Jiřího Filípka vidíme, kudy pospíchali oba místodržitelé do Lobkovického paláce, kde je očekávala paní Polyxena. Mapka byla přetažena se souhlasem nakladatelství Euromedia z mojí knihy „Slavné Češky a jejich blízcí“, která vyšla roku 2019.

Roku 1623 byl Fabricius také povýšen do šlechtického stavu a psal se rytíř z Rosenfeldu a z Hohenfallu (v překladu „Vysokého pádu“). „Let“ z okna ho čekal jen proto, že do těchto prostor Ludvíkova křídla přišel zapisovat jednání, jež mělo proběhnout v české části České kanceláře a údajně vedl nevhodné řeči. 

Jeho podobu se mi nepodařilo získat.

Na závěr ještě dodám jednu zajímavost o tom, že podle historiků se začal v Českém království používat výraz „defenestrace“ teprve po událostech v roce 1618. Do té doby nemívali kronikáři pro tento akt speciální výraz, a psali o „vyhození z oken“ a o okolnostech, za nichž k tomu došlo.

Trojice mužů prolétla při defenestraci s největší pravděpodobností levým oknem východní strany druhého patra Ludvíkova křídla Pražského hradu. Fotografie Miloslava Čecha byla přetažena se souhlasem nakladatelství Albatrosmedia z druhého dílu mojí knihy „Co v průvodcích o Praze nebývá“.
Trojice mužů prolétla při defenestraci s největší pravděpodobností levým oknem východní strany druhého patra Ludvíkova křídla Pražského hradu. Fotografie Miloslava Čecha byla přetažena se souhlasem nakladatelství Albatrosmedia z druhého dílu mojí knihy „Co v průvodcích o Praze nebývá“.

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.

Další články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové