Hold zpěvu, stěžující si Šítkovská věž a dům Havlových
Část domu Hlaholu, orientovaná směrem k Vltavě, se má čím chlubit. (Foto: Miloslav Čech)

Dnes budeme pokračovat v procházce po Masarykově nábřeží a jen krátce nahlédneme i na nábřeží Rašínovo, táhnoucí se až k Vyšehradu.

Začneme slíbeným holdem zpěvu 

Jako první si představíme část dvojdomu Hlaholu arch. Josefa Fanty čp. 248/16 orientovanou na Masarykovo nábřeží. (Jeho druhá část je orientována do Vojtěšské ulice a mezi nimi se nachází ve výši polosutérenu a přízemí koncertní sál s prosklenou sedlovou střechou.) Nábřežní průčelí má 6 okenních os, z nichž dvě krajní mají ploché rizality (pruhy vystupující z fasády po celé výšce) zakončené vrcholovými štíty. Mezi nimi je obloukový štít s obrazem alegorie hudby, který na keramice K. L. Klusáčka zachycuje vlevo (při pohledu z nábřeží) skupinku lidí, naslouchajících ženě, hrající v pravé části štítu na lyru. Pod obloukovým štítem jsou slova: „Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti“

Část domu Hlaholu, orientovaná směrem k Vltavě, se má čím chlubit. (Foto: Miloslav Čech)
Část domu Hlaholu, orientovaná směrem k Vltavě, se má čím chlubit. (Foto: Miloslav Čech)

Okna mají výrazné ozdobné rámování (okenní šambrány), a v 1. a 2. patře vidíme v krajních osách balkony s ozdobným zábradlím; v 1. patře jsou i alegorické postavy podpírající balkon. Nad okny mezaninu vidíme mezi plastikami zlatý nápis HLAHOL. Dům má dvoje plasticky vyřezávané vstupní dveře, z nichž ty pravé zdobí mozaika Fénixe s rozepjatými křídly a datum dokončení stavby 1905. Mezi oběma vstupními dveřmi jsou pod okny mezaninu pamětní desky sbormistrů Hlaholu Bedřicha Smetany, Karla Bendla a Karla Knittla. 

Ve 3. patře domu bydlela Hana Vítová, a o patro výš Adina Mandlová.

Mlynáře „vyhnané“ z dn. Masarykova nábřeží připomíná již jen Šítkovská věž 

Dřevěná předchůdkyně této věže byla postavena koncem 15. století u jižního konce Slovanského ostrova, a o století později shořela se Šítkovskými mlýny. V letech 1588—1591 ji nahradila dnešní kamenná, 47 metrů vysoká novoměstská vodárenská věž čtvercového půdorysu o stranách 10 metrů. 

Protože byla postavena na písčitém dně Vltavy, je vychýlena asi o 42 (47) cm k jihovýchodu, čímž se stala nejšikmější pražskou věží. V roce 1648 byla poškozena dělostřeleckou palbou Švédů, kteří tehdy „navštívili“ Prahu, a na její opravu přispěla roku 1651 císařská pokladna. Tehdy dostala věž střešní barokní báň, pokrytou koncem 18. století měděným plechem. 

Levá deska na Šítkovské věži si ve staročeštině stěžuje: „Na den sv. Václava - starožitnosti mé sláva - od Švejdů z dvou velkých kusův – sto devadesát štosův – trpět jsem musela – a již jsem klesat počala“. A pravá deska si naopak pochvaluje slovy: „Hle, moji páni mne dále sklesati bránij nýbrž dosti k welkij ceně flastr z vápna a kamene na mé rány položili mně tak neduživou zhojili.“ (Foto: Miloslav Čech)
Levá deska na Šítkovské věži si ve staročeštině stěžuje: „Na den sv. Václava – starožitnosti mé sláva – od Švejdů z dvou velkých kusův – sto devadesát štosův – trpět jsem musela – a již jsem klesat počala“. A pravá deska si naopak pochvaluje slovy: „Hle, moji páni mne dále sklesati bránij nýbrž dosti k welkij ceně flastr z vápna a kamene na mé rány položili mně tak neduživou zhojili.“ (Foto: Miloslav Čech)

Věž sloužila jako zdroj vody pro okolní obyvatele do roku 1847, roku 1882 bylo vodárenské zařízení demontováno a věž měla být zbořena. Díky spolku Umělecké besedy se demolice nekonala, v roce 1927 byl kolem jejího úpatí vytvořen železobetonový základový věnec, a v 80. letech 20. stol. proběhly další asanační a rekonstrukční práce, díky nimž se věž již dále od své osy nevychyluje.

Mezi léty 1977 a 1989 se v posledním patře věže nacházela pozorovatelna StB, jež zde byla zřízena pro sledování vchodu do domu na nedalekém Rašínově nábřeží, kde bydlel budoucí prezident Václav Havel.

Kvůli Václavu Havlovi nahlédneme na Rašínovo nábřeží 

Dům Havlových čp. 2000/78 postavil v roce 1904 jeho dědeček Vácslav Havel, a dostal název U dvou tisíc. (O pár domů dále vidíme jeho „dvojče“ čp. 1980/70 od téhož stavitele.) Václav Havel tu žil celkem 42 let: od narození do roku 1971, kdy se přestěhoval do dejvické ulice U Dejvického rybníčku čp. 1398/4, a v letech 1986—1993 s první manželkou Olgou (*1933—†1996; svatba se konala roku 1964). S druhou manželkou Dagmar Veškrnovou (*1953; svatbu měli 4. ledna 1997) odešli do střešovické Dělostřelecké ulice čp. 654/1. 

Bývalého prezidenta Havla připomíná prostá pamětní deska z průhledné pryskyřice. Byla osazena 18. prosince 2019 (v den 8. výročí jeho smrti), a je v ní zalit list papíru s textem „zde jsem taky žil“, s dovětkem „Václav Havel“, napsaným na psacím stroji. (Foto: Miloslav Čech)
Bývalého prezidenta Havla připomíná prostá pamětní deska z průhledné pryskyřice. Byla osazena 18. prosince 2019 (v den 8. výročí jeho smrti), a je v ní zalit list papíru s textem „zde jsem taky žil“, s dovětkem „Václav Havel“, napsaným na psacím stroji. (Foto: Miloslav Čech)

Rodina Havlova měla štěstí, že dům byl sice v roce 1945 při tříminutovém náletu Spojenců kvůli chybné navigaci zasažen, ale podařilo se ho opravit. 

Naproti tomu sousední dům na rohu Gorazdovy a Masarykova nábřeží byl zcela zničen, jeho malý pozemek byl dlouho nevyužívaný, protože nebyl vhodný pro panelovou technologii, 50 let tu byla proluka s plakátovací plochou a teprve v polovině 90. let zde vyrostl Tančící dům s adresou Jiráskovo náměstí čp. 1981/6.

Dům rodiny Havlových na Rašínově nábřeží. (Foto: Miloslav Čech)
Dům rodiny Havlových na Rašínově nábřeží. (Foto: Miloslav Čech)

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.