Historie východního a severního křídla Staroměstské radnice
Východní a severní křídlo z roku 1904. (Kresba: Jiří Filípek)

Je-li řeč o radnici Starého Města pražského, obvykle se soustředí pozornost na její nádherné jižní křídlo. Jenže svůj „život“ měla i křídla východní a severní – a právě jim věnujeme dnes naši pozornost.

Východní křídlo je starší

Málo je známo, že od 14. století je tvořila pouze část Volflinova domu, která prošla několika přestavbami. (Druhá část tohoto domu, jež byla součástí jižního křídla, se připojila k věži ze západu, a i ona měnila podobu.) U paty věže a východní části Volflinova domu byly zřízeny dřevěné krámky, nahrazené v 15. století kamennými krámci. Nad nimi vznikla terasa s baldachýnem, na níž jak známo seděli při popravě roku 1621 komisaři. Krámce sahaly téměř k prvnímu domu jižního křídla radnice, a terasa končila u orloje. 

Když se roku 1784 spojila čtyři pražská města v jedno, Staroměstská radnice začala „vládnout“ celé tehdejší metropoli, a v důsledku toho pochopitelně přibývali úředníci.

Krámky u paty radnice, které vidíte na kresbě z roku 1780, (další byly uvnitř radnice) sloužily tomu, aby nájemné obchodníků přispělo k udržování radnice a umožnilo i to, aby přímo na radnici byl ubytován městský písař a později i notář. Krámky prodávaly chléb, ovoce, sukno, kožešnické výrobky apod. (Kresba: Jiří Filípek)
Krámky u paty radnice, které vidíte na kresbě z roku 1780, (další byly uvnitř radnice) sloužily tomu, aby nájemné obchodníků přispělo k udržování radnice a umožnilo i to, aby přímo na radnici byl ubytován městský písař a později i notář. Krámky prodávaly chléb, ovoce, sukno, kožešnické výrobky apod. (Kresba: Jiří Filípek)

Petr Nobile nesplnil přání císaře 

Proto vídeňský stavební rada Petr Nobile připravil projekt zahrnující zboření východního i jižního traktu včetně kaple s krásným arkýřem. Císař Ferdinand V. však nařídil jižní křídlo zachovat a přestavět pouze východní křídlo, jemuž Pražané kvůli gotickým, až k podlaze sahajícím oknům říkali „kostel přestavěný v magacín“ a zpívali o něm nelichotivou písničku. 

Výstavba začala na místě tří starších měšťanských domů roku 1838, ale téměř před dokončením byla roku 1847 pozastavena, a stavební rada Pavel Sprenger s ohledem na kritiku veřejnosti Nobileho projekt zčásti přepracoval. Stavba nového východního křídla, které dostalo menší pravoúhlá okna s kamenným ostěním, byla dokončena roku 1848. 

Východní a severní křídlo z roku 1904. (Kresba: Jiří Filípek)
Východní a severní křídlo z roku 1904. (Kresba: Jiří Filípek)

Tři soutěže bez výsledků 

Jenže Pražané byli se vzhledem křídla opět nespokojeni, a navíc jak dále rostla agenda a přibývali další úředníci, i tyto prostory přestávaly stačit. Proto byla roku 1899 vypsána první soutěž na další přestavbu východního a tehdy již i severního křídla. Zadání však bylo megalomanské, protože se týkalo i přestavby mnoha historických domů v ulicích U Radnice, na Malém náměstí apod. Soutěž skončila nerozhodně a žádný z projektů nebyl označen za vhodný k realizaci. 

Druhá soutěž probíhala v letech 1904 a 1905 poté, co byl roku 1901 zbořen Krenův dům, ale také tyto projekty skončily v zásuvkách stolů projektantů. Třetí soutěž byla vypsána roku 1908, ovšem opět ani jeden z dvaceti předložených projektů nebyl realizován.

Málo je známo, že dokonce probíhaly i čtenářské soutěže o nový vzhled radnice.

Nerealizovaný projekt Jaroslava Vondráka ze soutěže o přestavbu roku 1908. (Kresba: Jiří Filípek)
Nerealizovaný projekt Jaroslava Vondráka ze soutěže o přestavbu roku 1908. (Kresba: Jiří Filípek)

Severní křídlo sloužilo pouze 110 let

Toto nejméně známé křídlo Staroměstské radnice bylo zakoupeno a připojeno k radnici po roce 1835, asi o tři roky později bylo zbořeno a nově postaveno v rámci zmíněného projektu v letech 1838–1848.Nakonec bohužel jak známo nacisté na konci II. světové války obě tato křídla bombardovali, a z někdejšího východního křídla se dodnes zachoval pouze fragment východní Sprengerovy fasády v těsném sousedství arkýře radniční kaple.

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.