Francouzský generál si štěstí s českou manželkou neužil
Generál Maurice Pellé (Kresba: Jiří Filípek)

Řeč bude o generálu Maurici Pellém (*1863—†1924), který pocházel z francouzské vojenské rodiny a sám udělal v armádě skvělou kariéru. Do pražské historie vstoupil roku 1919.

Vrchní velitel československé armády

Díky svým vynikajícím organizačním schopnostem byl po dohodě s naší vládou jmenován do čela francouzské vojenské mise v Československu, jejímž posláním byla reorganizace armády. Ta byla tehdy tvořena mnoha nesourodými celky, které řešily problémy v různých oblastech země: v pohraničí postupovaly proti českým Němcům, na Těšínsku proti Polákům a na Slovensku proti Maďarům. 

Pan generál přijel do Prahy 13. února 1919, o čtyři dny později se stal náčelníkem Hlavního štábu branné moci, a poté ho prezident Masaryk jmenoval na období od června do října 1919 vrchním velitelem československé armády. Poté byl až do následujícího roku náčelníkem československého generálního štábu. 

Generál Maurice Pellé (Kresba: Jiří Filípek)
Generál Maurice Pellé (Kresba: Jiří Filípek)

Našel lásku díky Zdence Braunerové

Tuto svéráznou umělkyni, nosící jako jedna z prvních našich žen dlouhé kalhoty, poznal generál Pellé roku 1920, kdy v dubnu spolu s ním organizovala výstavu československého lidového umění v Grand Palais v Paříži, kde představila lidové krajky a textilie z Moravy a ze Slovenska. 

A když ji zanedlouho navštívil v jejím roztockém ateliéru, setkal se tam s její krásnou neteří Jarmilou Braunerovou. 

Jarmila Braunerová, s níž se pan generál nechal oddat na pražské Staroměstské radnici (Kresba: Jiří Filípek)
Jarmila Braunerová, s níž se pan generál nechal oddat na pražské Staroměstské radnici (Kresba: Jiří Filípek)

Ženichova nedokonalá čeština nevěstě nevadila

Generál se do ní zamiloval až po uši. Musel sice pracovně odjet načas znovu do zahraničí, ale do Prahy se vrátil 23. dubna 1921, aby se s Járou oženil. Řekla mu své ano, a nevadilo jí, že byla o třicet let mladší než on, a že jeho čeština, jíž se kvůli ní začal učit, měla k perfektnosti daleko.

O tom, že náš jazyk skutečně zvládal nedokonale, svědčí úryvek z jednoho dopisu, který jí poslal; napsal:

„Litovam upřímné, zarinko, že dnes zbratil jsem vaší laskavu navštívenu. Bohužel přišel jsem několika minuty pozdě a viděl jen vaší sestru ve svatojirske ulici. A nebudeme se hubičkovati do neděli!“ 

O rok později se manželům narodila ve vile v Dobřichovicích u Prahy dcerka Maryška, resp. Marishka. Novopečenému otci bylo 59 let.

Generála Maurice Pellého připomíná ulice v části Prahy zv. Bubeneč, kde stojí vila čp. 91/10 nesoucí jeho jméno. Byla postavena v letech 1889—1890, zdobí jí fasáda s bohatou sgrafitovou výzdobou, a generál Pellé v ní bydlel v letech 1919—1920. (Foto: Miloslav Čech)
Generála Maurice Pellého připomíná ulice v části Prahy zv. Bubeneč, kde stojí vila čp. 91/10 nesoucí jeho jméno. Byla postavena v letech 1889—1890, zdobí jí fasáda s bohatou sgrafitovou výzdobou, a generál Pellé v ní bydlel v letech 1919—1920. (Foto: Miloslav Čech)

Zradilo ho zdraví 

Bohužel dlouholeté pracovní vytížení mu způsobilo zdravotní problémy. V létě roku 1923 je řešil zdravotní dovolenou, od ledna 1924 byl 6 týdnů hospitalizován, a nakonec hledal pomoc v nemocnici sv. Anny v Toulonu. Zde však v březnu téhož roku zemřel; pohřben byl ve vojenské kapli pařížské Invalidovny.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.