Co (možná) v Praze přehlížíme

autor: 22, Říjen 2021Nezařazené

Při pohledu z Karlova náměstí je na nedávno zrestaurovaném pomníku zdravotníků vidět vlevo ženskou postavu a vpravo vojenského záchranáře neboli samaritána v uniformě. Jména zemřelých jsou vyznačena na deseti deskách. (Foto: Miloslav Čech)

Jak jsme si řekli již 28. května u Wiehlova domu, někteří Pražané míjejí často zajímavé stavby či rarity, které stojí za pozornost. Proto si jich dnes několik připomeneme.

„Schovaný“ pomník obětavých hrdinů

Nachází se ve dvoře bývalé novoměstské koleje na Karlově náměstí čp. 504/36, vybudované v sousedství kostela sv. Ignáce v letech 1659—1770 na místě 23 domů a 13 zahrad. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byla v objektech zřízena kasárna granátníků a později vojenský špitál neboli divizní nemocnice. Do ní byli za 1. světové války přiváženi vozy a sanitními tramvajemi z dn. Masarykova nádraží denně zranění vojáci, a před vstupem do špitálu stávali jejich příbuzní. Součástí pomníku padlým samaritánům neboli zdravotníkům, odhaleného 7. července 1918, je i 10 desek se jmény těch, kteří padli nebo zemřeli na útrapy 1. světové války. Navrhl ho sochař Rudolf Vlach za pomoci prof. Josefa Mařatky, přičemž sochy byly vytesány z hořického pískovce v hořické kamenosochařské škole. 

Při pohledu z Karlova náměstí je na nedávno zrestaurovaném pomníku zdravotníků vidět vlevo ženskou postavu a vpravo vojenského záchranáře neboli samaritána v uniformě. Jména zemřelých jsou vyznačena na deseti deskách. (Foto: Miloslav Čech)
Při pohledu z Karlova náměstí je na nedávno zrestaurovaném pomníku zdravotníků vidět vlevo ženskou postavu a vpravo vojenského záchranáře neboli samaritána v uniformě. Jména zemřelých jsou vyznačena na deseti deskách. (Foto: Miloslav Čech)

Víte, kde najdete rozzlobeného Šklebivce?

Jde o nejstarší rohový patník z 13. století, který se dodnes zachoval na nároží pivovaru U Sladkých čp. 352/18, na rohu dnešních ulic Na Perštýně a Husova. Má podobu maskaronu, který se po lidsku nazlobeně šklebí a vyplazuje jazyk: takto se prý „odvděčoval“ každému kočímu, který si o něj poškodil kolo svého povozu. 

Patníky, jejichž úkolem bylo chránit zdi, nároží a vjezdy, se umísťovaly zejména u honosných paláců. Zpočátku se zhotovovaly z pískovce, a později přišly do módy takové materiály jako mramor, žula, travertin a železo. Mívaly různé tvary: některé vypadaly jako koule či polokoule, další tvořily kvádry nebo jehlany apod. Bývaly často zdobené a některé se skládaly z různých dílů.

Maskaron zvaný Šklebivec. Fotografie Miloslava Čecha byla přetažena se svolením nakladatelství Albatrosmedia z 3. dílu mojí knihy „Co v průvodcích nebývá.
Maskaron zvaný Šklebivec. Fotografie Miloslava Čecha byla přetažena se svolením nakladatelství Albatrosmedia z 3. dílu mojí knihy „Co v průvodcích nebývá“.

Arménský kříž u sv. Jindřicha 

Tento nádherný neobvyklý kříž stojí od 24. dubna 2014 v malém parčíku při kostele sv. Jindřicha u stanice tramvají v Jindřišské ulici. Na malé tabulce, která je u něj umístěna, se nabízí následující text: „Tento kamenný kříž daroval Katolikos všech Arménů Garegin II. na památku oficiální registrace arménské apoštolské církve a jako výraz arménsko-českého přátelství.“

Arménský kříž (Foto: Miloslav Čech)
Arménský kříž (Foto: Miloslav Čech)

Chytrý sloupek, který leccos prozradí

Jde o sloupek zvaný meteorologický, protože slouží předpovědi počasí. V 19. století byly tyto sloupky zřizovány v Praze na různých místech, a ukazovaly teplotu, vlhkost vzduchu i tlak. Některé mívaly větrnou korouhvičku s růžicí světových stran či zapisovač extrémních teplot. Není známo, kolik jich v metropoli vzniklo. Zachovaly se pouze dva: jeden při vchodu do Masarykova nádraží z Havlíčkovy ulice, druhý na rohu Vítězného náměstí a Buzulucké v Praze 6, a oba byly instalovány kolem roku 1914.

Jak si přečtete na „našem“ sloupku u nádraží, během minulých desetiletích sloužil a dodnes slouží také jako rozvaděč pouličního osvětlení ulic Hybernské a Havlíčkovy. 

Sloupek u Masarykova nádraží vypadá docela nenápadně. (Foto: Miloslav Čech)
Sloupek u Masarykova nádraží vypadá docela nenápadně. (Foto: Miloslav Čech)

Karlínský obelisk připomínající dvacet obětí povodně v roce 1890

Tato povodeň, která mj. 4. září poničila Karlův most, je známá, ale méně se ví o obětech utonulých v Karlíně. Šlo o zákopníky (ženisty), kteří měli od srpna v prostoru Invalidovny cvičení, ale protože v noci z 2. na 3. září začala stoupající voda ohrožovat provizorní pontonový most, který si v rámci cvičení postavili přes Vltavu naproti Invalidovně, vyjeli muži na loďkách, a začali most rozebírat. Bohužel kolem třetí hodiny ranní přinesla voda kusy rozbitých vorů, původně přivázaných poblíž Palackého mostu, které narazily na loďky vojáků a převrhly je. Z třiceti mužů se jich dvacet utopilo a jejich těla byla nacházena v následujících dnech na různých místech Vltavy. Zemřel tehdy jeden šikovatel, dva desátníci a sedmnáct zákopníků. (Ještě dodám, že zákopníci pomáhali při povodních zachraňovat lidi ze zatopených domů tak, že z pramic vztyčovali žebříky, aby po nich nešťastníci jen s uzlíkem nejnutnějších věcí mohli opustit svá obydlí.)

Karlínský obelisk připomínající vojenské oběti povodně z roku 1890 je asi 7 m vysoký. (Foto: Miloslav Čech)
Karlínský obelisk připomínající vojenské oběti povodně z roku 1890 je asi 7 m vysoký. (Foto: Miloslav Čech)

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.