Co měla Růžena Nasková společného s Muzeem Antonína Dvořáka?
Růžena Nasková se vrátila do provizorních pavilonů u letohrádku Amerika ve školním roce 1897/1898, kdy v nich byly detašované třídy dívčího gymnázia Minerva (Kresba: Jiří Filípek)

Růžena Nasková (*1884—†1960) byla herečka, vzdělaná, „vtipná a chytrá od hlavy k patě“, používající krásnou češtinu, která se ráda a často usmívala a měla smysl pro humor. Díky němu byla schopna žertovat nejen o své ne právě štíhlé postavě, krátkozrakosti, neustálé chuti na sladkosti či nedoslýchavosti, ale i o tom, kde se narodila.

Proč Amerika?

Ve své vzpomínkové knížce „Jak šel život“ totiž napsala: „narodila jsem se v Americe“, kterou charakterizovala jako „utěšený barokový letohrádek“. V dalším odstavci však tuto informaci upřesnila konstatováním, že šlo o domek, který její otec, magistrátní úředník J. Nosek, dostal „k obývání (…) v zahradě, jež náležela k Americe“. (U otcova jména nejde o překlep: herečka při sňatku s malířem a ilustrátorem Františkem Xaverem Naskem změnila ve svém příjmení pouze písmeno „o“ za písmeno „a“.)

Letohrádek v ulici Ke Karlovu čp. 462/20, obklopený zahradou se sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna, nechal v letech 1717—1720 postavit hrabě Jan Václav hrabě Michna z Vacínova podle projektu významného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Růžena Nasková se vrátila do provizorních pavilonů u letohrádku Amerika ve školním roce 1897/1898, kdy v nich byly detašované třídy dívčího gymnázia Minerva (Kresba: Jiří Filípek)
Růžena Nasková se vrátila do provizorních pavilonů u letohrádku Amerika ve školním roce 1897/1898, kdy v nich byly detašované třídy dívčího gymnázia Minerva (Kresba: Jiří Filípek)

Měnil často měnil majitele, jeho zahrada byla v roce 1793 změněna na anglický park, a roku 1826 tu byla zřízena zahradní restaurace Amerika, takže se mu začalo říkat Vila Amerika. V roce 1843 koupilo vilu město Praha.

Smějící se kostlivci

Růžena Nasková vzpomínala, že ze dvorečku

za domem viděli jsme do dvora patologického ústavu, kde celé dny kvíleli zavření nebo už operovaní pejsci, oběti vědy, a na rovné, nízké střeše sušily se preparované lidské kosti. Celí kostlivci tam stávali … nebo seděli si tam jako na besedě, a já se jich nikdy nebála … sušili se pěkně do běla a mně se zdálo, že jsou šťastni a že se na mne dokonce smějí“. 

Uvnitř letohrádku Amerika lákala Růženku socha lvice od M. B. Brauna nebo některého jeho žáka, která hlídala schodiště a s níž si ona chodívala povídat. Poté, co se tu zabydlelo muzeum Antonína Dvořáka, založené roku 1932, prý lvice zmizela. 

Šipka na fotografii naznačuje, kde stával domek Noskových (Foto: Miloslav Čech)
Šipka na fotografii naznačuje, kde stával domek Noskových (Foto: Miloslav Čech)

Za rohem čekával Jaroušek Hašek a děti s lívanci

Tento o rok starší klouček bydlel na rohu Sokolské a Na Bojišti, a s Růženkou si hráli s dalšími dětmi žijícími v okolí známého pražského hostince U Kalicha. Ona o svých tehdejších kamarádech napsala:

„Druzi mých her byli otrhaní kluci a holky z Bojiště (tím mínila ulici Na Bojišti – pozn. aut.), s nimiž se tak dobře hřešilo proti dobrému vychování a kteří dovedli tak poctivě a neopovržlivě ignorovat, že jsem malá slečinka. Přijali mě družně mezi sebe, natloukli mi stejně jako já jim v případě potřeby, špinavé, odřené a rozbité lokty mě zdobily, jak byl rok dlouhý, nikdo mi nedal znát, že nejsem z nich.“

Nosila jim vanilkovým cukrem sypané „maminčiny buchtičky“, které vyměňovala „nadšeně a vděčně za jejich ohromné, gumově se táhnoucí lívance s neslazenými povidly“.

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.