Činorodý pražský architekt, který Praze velmi prospěl
Jan Koula v necelých čtyřiceti letech (Kresba: Jiří Filípek)

Profesor Jan Koula (*1855—†1919) se narodil v druhém manželství řezníka Františka Kouly s manželkou Karolinou, a měl čtyři sourozence. Když otec zemřel, bylo Janovi osm let, a po základní škole v Českém Brodě nastoupil na chlapeckou měšťanskou školu v Sadské, kde mohl bydlet u své tety. Po dvou letech se zapsal v Praze na první české reálce v Ječné ulici, kde byla česko-německá výuka. Zde se seznámil s vlastencem Petrem Mužákem, manželem Karoliny Světlé, který na této škole učil kaligrafii a kreslení, a s Janem Zítkou (bratrem architekta Josefa), učitelem kreslení.

Ze studenta pedagogem

Po maturitě začal Jan studovat Český polytechnický ústav, kde se zaměřil na pozemní stavitelství a architekturu a kde pracoval jako asistent Antonín Wiehl (o devět let starší architekt, proslulý zejména pražským Wiehlovým domem; jemu se věnuje webové Pražské okénko z 28. 5. 2021, i kapitola knihy Pražská okénka). Koula coby budoucí architekt se tu také seznamoval v hodinách kreslení s různými technikami a s modelováním. Od roku 1877 docházel na vídeňskou Akademii výtvarných umění a po roce nastoupil na místo asistenta katedry architektury pražské České techniky u Josefa Schulze. 

Jan Koula v necelých čtyřiceti letech (Kresba: Jiří Filípek)
Jan Koula v necelých čtyřiceti letech (Kresba: Jiří Filípek)

Pedagogické činnosti se věnoval zodpovědně a s chutí. Na Karlově náměstí v domě U Sedlerů čp. 288/17 měl svoji kancelář, kde byla dependance pražské techniky a kam za ním mohli studenti přicházet na konzultace. 

V Praze po sobě zanechal řadu stop

Ne vždy Jan Koula se svými nápady uspěl. Například se mu nepodařilo prosadit, aby na Letenské pláni vyrostl nový velký školní komplex pražské techniky, a aby chystaný (ale nerealizovaný) bulvár pokračoval průlomem letenského kopce. V době pražské asanace totiž vznikl návrh spojit Václavské náměstí s Holešovicemi a Bubny bulvárem, který by vedl přes Staroměstské náměstí, dn. Pařížskou třídu a Čechův most, a na nějž by navazoval otevřený přemostěný průkop v letenském masivu,

Takto vypadal návrh Jana Kouly. (Kresba: Jiří Filípek)
Takto vypadal návrh Jana Kouly. (Kresba: Jiří Filípek)

Ovšem v řadě případů byl úspěšný. Vypracoval návrh pro jediný ocelový obloukový pražský Čechův most, vybudovaný v letech 1905—1908, provedl úpravy Strakovy akademie či Staroměstské radnice a sousedícího domu U Minuty čp. 3/2 a navrhl druhý (dodnes dochovaný) pavilon pro Maroldovo panorama bitvy u Lipan i způsob přemísťování tubusu s plátnem. (O tomto tématu naleznete detaily buď na webovém  Pražském okénku z 2. dubna 2021, nebo v knize Pražská okénka). Kromě toho pracoval ve výborech zabývajících se asanací, Jednoty pro dostavbu pražské katedrály a v letech 1904—1908 působil jako předseda Klubu Za starou Prahu. V několika dílnách zhotovoval také podle svých návrhů kromě šperků i umělecké výrobky ze skla, keramiky, dřeva či kovu. 

Svůj domov si pořídil v předměstské vilové čtvrti

Jeho romantický rodinný dům vyrostl v letech 1895—1896 ve Slavíčkově ulici čp. 153/17 v Bubenči (připojené k Praze teprve roku 1922). Podle odborníků spojil prvky lidové architektury a vladislavské gotiky, takže jsou pro něj typické strmé střechy a vyřezávané dřevěné okenice. Navrhl si i barevná sgrafita, a jeho obdivovatel sochař Stanislav Sucharda přidal polopostavu poustevníka sv. Ivana, umístěného ve výklenku vpravo od vstupu do Koulova domu. 

Interiér Koulovy vily zahrnoval mj. jídelnu, vybavenou vyřezávaným nábytkem.

Jan Koula navrhl i sousední vilu Stanislava Suchardy s čp. 151/15. (Foto: Miloslav Čech)
Jan Koula navrhl i sousední vilu Stanislava Suchardy s čp. 151/15. (Foto: Miloslav Čech)

(Zpracováno zčásti z knihy „Jan Koula-novorenesančník a vlastimil“ Lenky a Jana Merglových.)

Přihlaste se k odběru newsletteru

A články z rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové vám budou chodit zdarma přímo do vaší e-mailové schránky.

Máte rádi články z rubriky Pražské okénko?

Podpořte jejich vznik libovolnou částkou.
Načtěte do svého bankovnictví tento QR kód a nastavte částku dle libosti. Přednastaveno tam je 300 Kč, v jaké výši bude váš příspěvek, je jen na vás. Peníze takto posíláte na účet č. 4542775036/5500 vedený u Raiffeisenbank. Děkujeme.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.