Advent v Praze
Takto vypadala Pražany milovaná (ne)vánoční loutková představení. (Kresba: Jiří Filípek)

Po dobu adventu narůstalo mezi Pražany velké těšení na vánoční svátky. Čekaly na ně nejen děti, ale také obchodníci, výrobci betlémů z různých materiálů, prodejci stromků, či nezaměstnaní, kteří nabízeli, že vyčistí obchůdky, pekárny, pivovary či kavárny. Věděli, že si odnesou buď nějaké drobné, nebo vánočku, trochu piva či kávu.

Mikulášské a adventní trhy 

Konaly se na velkých náměstích a podle Gézy Včeličky byly nejkrásnější ty na Staroměstském náměstí. Vzpomínal na ně takto: „Už od Kozího plácku ji bylo z dálky vidět i slyšet, tu záplavu pestrého, bleskometného světla. Tu vesnici plátěných chalup. Muziky houpaček, kolotočů a střelnic. Než ses dostal Dlouhou třídou, chvěl ses nedočkavostí jako psík.“ 

Nabídka prodejců bývala bohatá, až oči přecházely. Byly tu postavičky čertů a Mikulášů, nafukovací balonky mňoukající jako kočky, plechové svícínky na stromky, zlaté řetězy, dekorace pro betlémy a skleněné ozdobičky. 

Velkým lákadlem bývaly i laskominy jako mandle, turecký med či orientální pamlsek zvaný sučuku, což prý byly jakési jaterničky v barvách červené a žluté, které lákaly především svou cizokrajností. 

Čert pečený z rohlíkového těsta (Kresba: Jiří Filípek)
Čert pečený z rohlíkového těsta (Kresba: Jiří Filípek)

Nejen Mikuláši v doprovodu čertů a andělů

Vousatí Mikuldové se svým doprovodem chodívali v Praze již v 19. století, a roznášeli obvykle jablíčka, cukrátka, ořechy, křížaly a čerty ze sušených švestek. Navštěvovali jak veřejné místnosti, tak domácnosti s malými dětmi. 

V 16. století chtěl Martin Luther připravit Mikuláše a jeho průvodce o výdělky. Navrhoval totiž, aby dárky nosilo místo něj na Vánoce miminko jménem Ježíšek, ale tvrdohlaví Češi se o mikuldovské obdarovávání nedali připravit, a ponechali si oba termíny. 

Jesličky pro radost i pro výdělek

Tento symbol Vánoc si naši předkové začali stavět doma poté, co je zakázal vystavovat v kostelech roku 1782 Josef II. Lidé je zhotovovali pro děti či na prodej z pomalovaného tuhého papíru, z chlebové střídky, z vosku, dřeva či ze žitné mouky smíchané s klihem a pilinami, přičemž tato směs se nalévala do keramické formy a pekla v peci. Pražané však často znázorňovali místo exotické přírody s velbloudy českou krajinu nebo hospůdku. 

Takto vypadala Pražany milovaná (ne)vánoční loutková představení. (Kresba: Jiří Filípek)
Takto vypadala Pražany milovaná (ne)vánoční loutková představení. (Kresba: Jiří Filípek)

Cedule „zde jsou jesle k vyděni“ lákala na oblíbené divadlo

Šlo o neobvyklá loutková divadla, která zažívala boom zejména v 70. až 80. letech 19. století a milovali je dospělí i děti. Často je zřizovali řemeslníci ve svých dílnách či hostinští v sálech, diváci usedali na prkna položená přes židle nebo na bedny, a čekali, až představení začne. 

Je zajímavé, že zpočátku se sice hrálo hlavně o Ježíškově narození, o třech králích či o Herodesovi, ale postupně čím dál tím více převládala témata zcela nevánoční. Šlo o scénky z pražského pouličního života, v nichž vystupovaly takové figurky jako lampář, dráteník, kominík apod., a zaznívaly tu pražské aktuální vtipy a písničky. Nechyběly ani scénky, kdy paní mistrová s vřeštícím dítkem v náručí jde hledat do hospody svého muže, který od ní dostane za nadšeného jásotu diváků nakládačku.

Hrdinou býval Kašpárek a pomůckou se stávalo koště

Takovýchto představení se uskutečnilo denně několik – a vždy byla všechna místa obsazena. Nejoblíbenější postavičkou býval Kašpárek v dlouhé červené sukni a s čapkou s rolničkami, který oběma ručkama přijímal od dětských diváků za své výkony nejčastěji jablíčka.

Je úsměvné, že koště bývalo skutečně důležitou pomůckou provozovatelů těchto jeslí, protože s jeho pomocí „vymetali“ děti schovávající se pod lavice, aby ušetřily vstupné za další představení. 

Vánoční divadélka byla úředně zakázána koncem 70. let 19. století.

Stanislava Jarolímková

Stanislava Jarolímková

Autorka rubriky Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové. Její medailonek najdete tady.

Autory ilustrací pro rubriku jsou Karel Benetka, Jiří Filípek a Miloslav Čech.

Rubriky

Sledujte PKK i na sociálních sítích

Máte pro nás námět na téma nebo článek? Máte zájem o rozhovor nebo máte tip na zajímavého respondenta? Ozvěte se nám.

 

Chtěli byste na portálu Praha křížem krážem publikovat vlastní článek? Nebo máte zájem o smysluplné PR pro svůj projekt, knihu nebo podnik? Napište nám.