Marie Magdalena (lidově také Máří Magdaléna): podle Nového zákona byla jednou z žen, které doprovázely Ježíše Nazaretského, tedy Ježíše Krista, a to především v závěru jeho života. Zmínka o ní se objevuje v různých křesťanských textech (apokryfech). Řadou křesťanských církví je uctívána jako svatá. Některými je považována za evangelistu, nebo dokonce Ježíšovu manželku. Je patronkou řeholního řádu magdalenitek, také ale prostitutek, kajícnic a svedených žen, holičů a kadeřnic, podle legendy totiž svými vlasy omyla nohy Ježíše Krista. (Zdroj: Wikipedia)

Jaké pověry jsou s jejím svátkem spojeny?

V den svátku Máří Magdaleny se doporučovalo stříhat vlasy, a to obzvlášť těm, kteří je chtěli ještě delší. V tento den se nemělo koupat, protože by koupajícího stáhly pod vodu její dlouhé vlasy. A v neposlední řadě se také neuzavíraly sňatky, protože se věřilo, že sňatek uzavřený v tento den přinášel smůlu.

Které pražské stavby jsou spojeny s Máří Magdalenou?

kostel svaté Máří Magdalény na Malé Straně

najdete na adrese Karmelitská 388/III, č.o. 2. Jedná se o bývalý barokní klášterní kostel. Byli zde pohřbeni významní barokní architekti Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové, jejich náhrobní kameny ani ostatky se ovšem nedochovaly.

Již od roku 1783 neslouží prostory svému původnímu účelu (v tomto roce byl společně s klášterními budovami zrušen v rámci církevních reforem Josefa II.), stavba ovšem stále stojí na svém místě, i když naznala mnohých úprav. Byly tu kancelářské jednotky, stáje a kancelářské prostory.

Po roce 1849 byl prostor přestavěn pro potřeby četnictva. Byly odstraněny dvě hranolové chrámové věže s cibulovými báněmi nad severním průčelím, do presbyteria bylo vestavěno schodiště a po obvodu lodi pavlače.

V této podobě můžeme vidět prostor i v současnosti. Pravá (západní) postranní loď byla proražena do ulice a upravena na průchod. V tomto místě ovšem zůstala původní dlažba. Procházíte-li průchodem vedoucím paralelně s Karmelitskou ulicí, kráčíte po dlažbě bývalého kostela svaté Máří Magdaleny.

Aktuálně tu sídlí České muzeum hudby, pobočka Národního muzea v Praze. Konají se tu koncerty a je zde velmi zajímavá expozice hudebních nástrojů. (Zdroj: Wikipedia)

kostel svaté Máří Magdalény v Přední Kopanině 

najdete v ulici K Tuchoměřicům. A jelikož se jedná o kostel, nemá číslo popisné (tohle pravidlo platilo už v době reforem Marie Terezie). Jedná se o románskou rotundu a zároveň nejvýznamnější historickou stavbu Přední Kopaniny. Je ve správě římskokatolické církve. Okolo kostela se rozprostírá malý, zdí ohrazený hřbitov.

Rotunda je postavena z drobných opukových kvádříků, které byly nejspíš dobývány přímo v místním lomu. Ten je dodnes známým zdrojem tohoto materiálu. Rotunda byla postavena pravděpodobně v první polovině 12. století a výzkum z roku 1983 prokázal, že současné rozvržení kostela je původní, tedy z doby vzniku. (Zdroj: Wikipedia, webové stránky Přední Kopaniny)

Foto: Martin Vavřík, Volné dílo, Wikipedia

kaple svaté Máří Magdalény v Holešovicích 

najdete na nábřeží Edvarda Beneše, na hranici Holešovic a Malé Strany, v malém proužku území Holešovic, které patří do městské části Prahy 1 (většina území Holešovic patří k městské části Praha 7). Jedná se o kruhovou barokní kapli, která se stala první stavbou na území Československa, která byla přesunuta z místa, na kterém byla původně postavena.

Došlo k tomu v roce 1956 v souvislosti se stavbou Stalinova pomníku na Letné a navazující přestavbou letenského nábřeží a předmostí Čechova mostu, kvůli tomu totiž hrozil kapli zánik. Přesunuta byla díky profesorovi Dr. Ing. Stanislavu Bechyňovi o 31 metrů směrem proti proudu Vltavy ve dnech 3. a 4. února 1956.

Po přesunu byla kaple položena na masivní podstavec obložený kameny a opatřena novou střechou. Do jejích šesti oken byly zasazeny vitráže Aleny Novotné-Gutfreundové zobrazující osudy kaple v různých dobách její existence (vinobraní, odpočinek vorařů, pobyt Švédů v Praze, stavba Čechova mostu, vyztužování zdiva před přesunem, přesun).

Raně barokní stavba byla postavena v roce 1635 na klášterní vinici cyriaků (Řád křižovníků s červeným srdcem) pro vinaře z letenských vinic a voraře, kteří zde vzdávali Bohu díky za pomoc při proplutí nebezpečných úseků Vltavy a také odpočívali v jejím okolí. V roce 1784 ji dal císař Josef II. v rámci svých reforem zrušit. Znovu obnovena a vysvěcena byla roku 198, kdy ji do své péče převzala Starokatolická církev. (Zdroj: Wikipedia)

➡ Záběry z původního umístění kaple a jejího přesunu si můžete prohlédnout na webu České televize.

kapli Máří Magdalény

najdeme také coby jednu z postranních kaplí na jižní straně baziliky svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.